Chyše - hradiště

Dosud blíže nedatované výšinné opevněné hradiště leží na výrazné ostrožně vrchu U střelnice (Lindenberg, 507,6 m n. m.) nad ohybem říčky Střely ve Vladařské vrchovině asi 2,5 kilometru severovýchodně od vsi Záhořice (Sahorz) a 1,2 kilometru jihozápadně od města Chyše (Chiesch). Zdejší lokalita byla osídlena snad již v  pozdní době halštatské v 6. - 5. století př. n. l., kdy zažívalo největší rozkvět osídlení nedalekého významného hradiště na Vladaři, vzdáleného 2,5 kilometru jihozápadním směrem pouze přes široké údolí. Další osídlení je na zdejší lokalitě doloženo v raném středověku na konci střední doby hradištní v 10. století.

V novověku byla vrcholová plošina ostrožny v místech bývalého hradiště až do poloviny 20. století zemědělsky využívána a částečně odlesněna. Následně byla lokalita opuštěna a postupně zarostla vzrostlým smíšeným lesem s nejčastějším zastoupením borovice a břízy. Povrch je travnatý s bohatým křovinatým podrostem. Plocha bývalého hradiště je dnes využívána lesnímu hospodářství. Vrcholová plošina ostrožny a jihozápadní svahy leží na katastru vsi Záhořice, severní a severovýchodní svahy pak na katastru města Chyše.

V roce 1982 provedli manželé Dana a Jaroslav Baštovi na ploše nově objevené lokality zjišťovací sondy, kterými byly nalezeny pouze úlomky mazanice a část kamenného drtidla bez možnosti chronologického zařazení. Při zaměřování opevnění hradiště na podzim roku 1997 byla v porušení terénu rozrytím divokými prasaty na severovýchodním svahu těsně pod vrcholovou kótou nalezena mazanice a raně středověká keramika z konce střední doby hradištní a několik menších zlomků zatím blíže časově nezařaditelné pravěké keramiky snad z pozdní doby halštatské.

Výšinné opevněné hradiště v dominantní poloze zaujalo vrchol výrazné úzké táhlé ostrožny, vybíhající z okolního terénu k severovýchodu nad pravým břehem říčky Střely, která ji obtéká od jihozápadu k severovýchodu. Vybíhající ostroh se zprvu zužuje až k úzkému nehlubokému sedlu, pak se mírně rozšiřuje a zvedá k vrcholové kótě. Výrazná ostrožna ostře spadá na třech stranách poměrně strmými svahy k říční nivě s převýšením dosahujícím až 55 metrů, tvořícími přirozenou přírodní fortifikaci.

Ostrožna je v místě jediného přirozeného přístupu ze směru od jihovýchodu v úzké šiji v sedle přepažena mohutným příčným kamenitým valem z donesených nasypaných kamenů v délce 42 metrů, oddělujícím plochu vlastního hradiště od  okolního terénu. Výška valu dosahuje 3-4 metru z obou jeho stran a šířka u paty 12 metrů. Při hranách svahu ostrožny je val na obou koncích zřejmě sekundárně roznesen a přes snížení dnes prochází lesní cesty. Zhruba ve středu průběhu valu se pak nachází další druhotné proražení pro cestu s umělou terasovitou úpravou.

Vlastní opevněná plocha hradiště o celkové ploše 0,57 ha bývala na zalomení hrany chráněna nízkým obvodovým valem v délce 293 metrů, v úsecích na severovýchodním obvodu částečně dochovaným do maximální výše 0,5 metru se stopami spečení. Zbytek průběhu obvodového valu dnes tvoří výrazná terénní hrana nad svahem, zvýrazněná pozdějšími úpravami dnes v podobě 3-4 metru širokého ochozu. Obvodové opevnění pokračuje před příčným valem na obou stranách jihovýchodním směrem po vrstevnicích v podobě terénní hrany, která se po několika desítkách metrů stáčí proti svahu a znenadání končí. Podle některých autorů naznačují patrné upravené hrany existenci lehce opevněného předhradí před příčným valem.

Na severovýchodní straně hradiště bývalo opevnění zdvojeno, když pod obvodovým opevněním na severovýchodní straně probíhá ještě o 7 metrů níže v prudkém svahu zřetelný zbytek vnějšího kamenitého valu v původní délce 156 metrů, který vybíhal svahem šikmo dolů z hrany plochy hradiště za příčným valem. Ve středu svého průběhu je vnější val přerušen a jeho konce se stáčejí proti svahu, což patrně představuje relikt původní vstupní brány na hradiště. Vnitřní obvodové opevnění však v těchto místech porušeno není.