Dalovice - Nový zámek

Nové reprezentativní sídlo v historizujícím pseudobarokním slohu nechal vystavět v letech 1874-1875 tehdejší majitel zdejšího statku baron Friedrich Riedl von Riedelstein nedaleko starého zámečku v jihozápadní části obce Dalovice (Dallwitz). Po výstavbě Nového zámku byl následně rovněž upraven prostor okolo objektu a založen zde nový zámecký park v podobě anglického parku s prastarými duby. Původní zámecký park se rozkládal před budovou Starého zámku, severně od poplužního dvora. V objektu Starého zámku byla následně zřízena ubytovna pro zaměstnance místní porcelánky, která do roku 1889, kdy byla porcelánka prodána majiteli loketské porcelánky, baronu Springerovi.

Po smrti Friedricha Riedla von Riedenstein v roce 1905 zdědili zdejší statek jeho čtyři potomci. Nejstarší syn Eduard Riedl von Riedenstein následně všechny své sourozence vyplatil a stal se jediným majitelem panství. Eduard Riedl založil ve Starém zámku knihovnu s rozsáhlou sbírkou německé, anglické a francouzské literatury, zaměřené především na geografickou a cestopisnou literaturu. Eduard znal několik světových jazyků, rád podnikal daleké cesty, ze kterých vozil řadu předmětů do jeho umělecké sbírky. Někdy na počátku byl objekt Nového zámku empírově upraven. Po smrti Eduarda Riedla von Riedenstein v roce 1936 převzala dalovický statek vdova a dvě dcery, které se však v Dalovicích příliš nezdržovaly a pobývaly většinu času v Rakousku a ve Švýcarsku.

Na konci druhé světové války byl veškerý zdejší majetek rodině Riedlů von Riedenstein zabaven a část sbírky odvezla Rudá armáda. Nový zámek poté přešel do vlastnictví československého státu. Dne 3. května 1958 byl Nový zámek čp. 112 v Dalovicích zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 38621/4-779. Od roku 1958 se stal objekt Nového zámku sídlem Odborného učiliště spojů. V letech 1958-1963 následně proběhly stavební úpravy Nového zámku a přeměna interiérů objektu pro potřeby učiliště celkovým nákladem více než 3 miliony Kčs. V budově byly zřízeny učebny, internát a jídelna. Pozemek kolem Nového zámku byl oplocen.

Po privatizaci na počátku devadesátých let 20. století přešel objekt Nového zámku do soukromých rukou. V budově je umístěno sídlo Střední odborné školy logistické. V letech 2008-2012 proběhala v několika etapách celková rekonstrukce a modernizace objektu při zachování původní historické podoby s celkovým nákladem více než 5 milionů korun za přispění z rozpočtu Karlovarského kraje. Objekt získal nové vnější fasády, byla opravena střecha, vyměněna dveře a okna a zmodernizovány rozvody vody a topení.

Čtyřboká patrová zámecká budova v historizujícím slohu na obdélném půdorysu, krytá eternitovou valbovou střechou s vikýři. Hlavní východní průčelí objektu, obrácené směrem do zámeckého parku, je zvýrazněno mohutným trojosým středovým rizalitem, završeným trojbokým empírovým štítem. Původně zde býval umístěn obdélný štítový nástavec rizalitu v podobě kuželkové balustrády s datací 1875, vynášející pískovcový erb s pískovcovými věžičkami po stranách. Nároží hlavního průčelí jsou doplněny mohutnými válcovými věžicemi, zakončenými kuželovými střechami. Střechy bývaly původně zdobeny malými vikýřky a završeny hranolovými sloupkovými věžičkami s jehlancovými stříškami. Před východním průčelím je umístěno mohutné dvouramenné schodiště s terasou, zdobené původně balustrádovým zábradlím.

Zadní západní průčelí objektu je zvýrazněno dvojicí hranolových věžic v nárožích, završených nízkými stanovými stříškami. Stěny objektu jsou prolomeny obdélnými okny, doplněnými s římsovými štíty, pilastry po stranách. Nad středovým oknem hlavního průčelí je umístěn trojúhelníkový štít. Okna po stranách rizalitu v patře hlavního rizalitu byla později zdvojena. Patro objektu odděleno mohutnou profilovanou římsou, na vrcholu stěn je umístěna obdobná mohutná profilovaná korunní římsa, vynesená na konzolách. Stěny věžic byly mezi okny zdobeny reliéfními erby, vrcholová římsa pod střechou pak zdobnými hlavicemi. Většina dekorativních historizujících prvků fasády byla setřena patrně empírovou úpravou objektu. Během druhé poloviny 20. století byly ve střeše patrně prolomeny mohutné vikýřové nástavby.