Dlouhá Lomnice (Lang Lammitz)

Původní středověká osada byla patrně založena kolem hostince čp.1, který ležel u brodu přes Lomnický potok uprostřed lesů při staré cestě na Plzeň a dále do Saska. V roce 1378 byl zapsán údrčskému faráři roční plat 56 grošů z rychty ve vsi Dlouhá Lomnice jako náhrada za opuštěnou ves Krašnov (Krassnow). Platy byly hrazeny ve dvou půlročních splátkách na sv. Jiří a sv. Havla. Zdejší ves patřila zpočátku k panství hradu Hartenberg, posléze hradu Hartenštějn. Za pánů z Plavna byla v roce 1570 ves Dlouhá Lomnice připojena k panství Andělská Hora, se kterým byla v roce 1622 začleněna do panství Kysibl (Stružná), u kterého poté zůstala až do roku 1848. Roku 1733 byla část vsi patřící tehdy k zámku v Javorné připojena k panství Bečov. Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se roku 1850 nakonec Dlouhá Lomnice stala samostatnou obcí. Farně spadla ke kostelu v Bochově. Roku 1887 byl asi 200 m od obecní kaple při cestě směrem k vrchu Rumnisko severně od středu vsi založen hřbitov, obklopený 60 cm silnými zdmi s márnicí při severní zdi. Za první světové války padlo na frontách celkem 35 zdejších občanů. Na konci druhé války v roce 1945 stávalo ve vsi celkem 113 stavení a domů, za kterých bylo 110 obydleno. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva byla ves postupně částečně dosídlena. V únoru roku 1968 byla zbořena bývalá obecní kaple sv. Petra a Pavla a na konci následujícího roku byl zbořen opuštěný hřbitov a jeho plocha rozorána. Jeho místo dnes připomínají pouze oba kaštany, které stávaly u bývalé vstupní brány. Během druhé poloviny 20. století byla zničena velká část původní zástavby vsi, z původních 113 domů bylo celkem 72 zbořeno převážně v horní části vsi pod vrchem Kreuzerberg, část zbylých domů složí jako chaty, ostatní jsou trvale obydleny. V roce 2001 žilo ve vsi celkem 95 obyvatel a roku 2009 zde stávalo 67 domů.