Úvod > Architektonické památky > Dlouhá - Schneidermannlský kříž
Dlouhá - Schneidermannlský kříž
Kamenný kříž, nazývaný Schneidermannlský kříž, byl vztyčen patrně někdy na přelomu 19. a 20. století na levém břehu Lučinského potoka uprostřed dnes již zcela zaniklé vsi Dlouhá (Langgrün). Po roce 1945 však přestal být kříž udržován a postupně chátral. Někdy během 2. poloviny 20. století byl nakonec zchátralý kříž snad v souvislosti s demolicí vsi zchátralý objekt rozvalen a vrcholový kříž rozlámán.
Obec: Dlouhá (Langgrün)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na levém břehu Lučinského potoka uprostřed vsi
GPS: 50°11'15.785"N, 13°2'37.592"E
Období vzniku: přelom 19. a 20. století
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Stav: zdevastované
Přístupnost: vstup bez povolení zakázán (VÚ Hradiště)
Historie objektu
Kamenný kříž od neznámého autora, nazývaný Schneidermannlský kříž (Schneidermannl-Kreuz), byl vztyčen patrně někdy na přelomu 19. a 20. století na levém břehu Lučinského potoka (Langgrüner Bach) uprostřed vsi Dlouhá (Langgrün). Kříž v této poloze je prvně zachycen na mapě topografické sekce 3. vojenského mapování ze třicátých let 20. století. V době před rokem 1945 o kříž pečovala rodina Josefa Müllera z usedlosti čp. 32 zvané „bei Schneidamnnl“.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války a následném začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 však přestal být kříž udržován a postupně chátral. Někdy během druhé poloviny 20. století byl nakonec snad v souvislosti s demolicí vsi zchátralý objekt rozvalen a vrcholový kříž rozlámán.
Popis objektu
Kamenný kříž na podstavci. Pískovcový vrcholový kříž s jetelovým zakončením ramen býval osazen na vrcholu hranolového pískovcového podstavce se stupňovanou profilovanou hlavicí a mohutnou hranolovou patkou s profilovanou horní římsou. Základnu podstavce tvořil hranolový sokl s profilovanou horní římsou.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 291.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 12.