Úvod > Architektonické památky > Dlouhá - železný kříž
Dlouhá - železný kříž
Železný kříž byl vztyčen ve 2. polovině 19. století mezi dvojicí javorů při cestě pod farním kostelem sv. Bartoloměje na návrší Kostelní Horka asi 600 m jižně nad vsí Dlouhá (Langgrün). Po roce 1945 však přestal být kříž udržován a postupně chátral. Někdy v průběhu 2. poloviny 20. století byl nakonec vrcholový kříž násilně odlomen a rozlomený podstavec a ohrazení rozvaleny.
Obec: Dlouhá (Langgrün)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při cestě pod farním kostelem na návrší Kostelní Horka asi 600 m jižně nad vsí
GPS: 50°10'55.763"N, 13°2'39.403"E
Období vzniku: 2. polovina 19. století
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Stav: zdevastované
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Železný kříž od neznámého autora byl vztyčen ve druhé polovině 19. století mezi dvojicí javorů při pravé straně cesty těsně pod farním kostelem sv. Bartoloměje na návrší Kostelní Horka (Kirchberg, 793 m n. m.) asi 600 metrů jižně nad vsí Dlouhá (Langgrün). Kříž v této poloze je prvně zachycen na mapě 3. vojenského františko-josefského mapování z roku 1878.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války a následném začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 však přestal být kříž udržován a postupně chátral. Někdy v průběhu druhé poloviny 20. století byl nakonec vrcholový kříž násilně odlomen, žulový podstavec rozlomen a sloupky původního ohrazení vyvráceny.
Popis objektu
Železný kříž na podstavci. Vrcholový železný kříž dnes již neznámé podoby a provedení býval osazen na vrcholu hranolového žulového podstavce s mohutnou stupňovanou profilovanou hlavicí, konkávně projmutými stěnami a a mohutnou hranolovou patkou. Zadní strana podstavce byla hladká, bez profilace. V její ploše byla připevněna železná opěrka vrcholového kříže.
Kolem kříže bývalo vytvořeno ohrazení tvořená hranolovými žulovými sloupky se zaoblenými hlavicemi, mezi kterými byly vloženy dvojice břeven hranolového průřezu.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 13.