Doubí - pomník obětem 1. světové války

Pomník obětem první světové války byl postaven v roce 1930 v tehdejším parku před zámkem na severním okraji obce Doubí (Aich). Již dne 22. července 1921 byl utvořen Výbor pro stavbu válečného pomníku v čele s předsedou Franzem Kämpfem, radním a fotografem porcelánu z Doubí. Mezi dalšími spolupracovníky byli místní občané Karl Herold a tajemník výboru Franz Schöttner. Jako odborný konzultant působil sochař Heinrich Kempf z Tuhnic. Po prvotním souhlasu se však místní obecní zastupitelstvo s převahou sociálně-demokratických radních postavilo proti zbudování pomníku. Dopisem ze dne 3. října 1921 byla obecním zastupitelstvem zamítnuta žádost Výboru o schválení daru na postavení pomníku.

Výbor pro stavbu válečného pomníku zamýšlel využít k vytvoření pomníku padlým velkého bludného balvanu u dívčí školy. Členové Výboru pro stavbu válečného pomníku následně dvakrát oslovili obecní zastupitelstvo s žádostí o poskytnutí místa před dívčí školou pro zřízení pomníku. Žádost však byla pokaždé zamítnuta. Teprve dopisem ze dne 3. ledna 1928 nabídlo obecní zastupitelstvo výboru zdarma bludný kámen od dívčí školy pro stavbu pomníku, avšak bez poskytnutí pozemku, na kterém ležel. Mezi tím poskytl v roce 1927 tehdejší vlastník zdejšího zámku c. k. dvorní a ministerský rada ve Vídni JUDr. Viktor Riedl von Riedenstein bezplatně pozemek pro zbudování pomníku v parku pod zámeckou kaplí při okresní silnici. Ve vyhlášené sbírce poskytli dobrovolní dárci z Doubí a Tašovic peníze či materiál na stavbu, jiní bezúplatně pracovali na přípravných pracích a úpravě okolí objektu. Finance na výrobu pomníku poskytla místní spořitelna a záložna.

Pomník vytvořili kamenický mistr Josef Böhm z Heřmanova a sochař Karl Josef Wilfert ml. z Chebu podle návrhu akademického sochaře prof. Johanna Adolfa Mayerla z Františkových Lázní. Model postavy umírajícího vojáka na vrcholu pomníku vyhotovil toužimský sochař Karl Fuchs. Jako materiál na vytvoření pomníku byl použit žlutý trachyt z lomu na vrchu Špičák u Heřmanova na Tepelsku. Pomník byl vytvořen na připomínku celkem 77 padlých a zemřelých obyvatel z Doubí a 16 z Tašovic na frontách první světové války.

Slavnostní odhalení a vysvěcení pomníku padlým proběhlo o svatodušní neděli 8. června 1930. Oficiální účastníci oslav se shromáždili u obecního hostince a následně pochodovali průvodem k pomníku, kde již čekal početný zástup místních obyvatel i lidí z širokého okolí na zahájení slavnosti. Mezi zúčastněnými byli zástupci nejrůznějších spolků, Sborů dobrovolných hasičů z Doubí a Tašovic, Podpůrný spolek vysloužilých vojáků z Doubí, německý pěvecký sbor z Nových Tuhnic, německý pěvecký spolek ze Dvorů, mužský pěvecký spolek a německý tělocvičný spolek z Doubí a podpůrný spolek pro vdovy a sirotky z Dalovic, dále pak vedení místní spořitelny a záložny, členové obecního zastupitelstva Doubí, stejně jako zástupci pěšího pluku č. 73 a střeleckého pluku č. 6.

Po představení jednotlivých zúčastněných spolků přednesly tři sbory za doprovodu dechového kvarteta karlovarské lázeňské kapely skladbu „Sláva Boží“ od Ludwiga van Beethovena jako důstojný úvod do celé oslavy. Místní občan a veterán bojů Velké války Karl Herold jako představitel národní frakce obecního zastupitelstva poté pozdravil pozvané hosty a přítomné návštěvníky. Tehdejší sedlecký farář Rudolf Hacker následně celebroval polní mši, během které dechové kvarteto zahrálo úvod „Německé mše“ od Franze Schuberta. Během slavnostní salvy byla z pomníku sejmuta rouška, doprovázená přednesem hornisty skladby „K modlitbě“, načež dechové kvarteto zahrálo píseň "Měl jsem kamaráda".

Průvodní řeč poté pronesl předseda Výboru na postavení pomníku padlým Franz Kämpf, který nastínil stručnou historii vzniku objektu. Po něm se ujal slova sedlecký farář Rudolf Hacker, který odhalený pomník následně posvětil. Přítomní zástupci vojenských pluků, veteránů, spolků a institucí následně položili k pomníku smuteční věnce. Na závěr slavnosti byl odhalený pomník předán do péče místní spořitelny a záložny, zastoupené ředitelem Emilem Schmidtem. Zastupitelstvo obce, tehdy ve většině složené ze sociálních demokratů, však převzetí objektu odmítlo. Všechny zúčastněné spolky a další hosté seřazení v zástupu u pomníku poté naposled zasalutovali a průvodem odešli zpět k obecnímu hostinci, kde se rozešli.

Patrně již krátce po roce 1945 byla z pomníku stržena novými osídlenci vrcholová plastika vojáka. Odsekány byly rovněž všechny německé nápisy. Neudržovaný pomník v parku u zámku následně postupně chátral. Torzo pomníku se stalo častým cílem vandalů. Zbytek objektu byl nakonec někdy v průběhu druhé poloviny 20. století odstraněn.

Portálový pomník v podobě stylizovaného náhrobku ze žlutého trachytu býval tvořen dvojicí hranolových pilířů po stranách s profilovanými hlavicemi, nesoucích mohutné profilované kladí ve formě stříšky, na jehož vrcholu byla umístěna figurální plastika umírajícího klečícího vojáka ve vojenské uniformě a s helmou na hlavě. Postava si levou rukou patrně zakrývala střelné zranění na prsou. Základnu plastiky tvořila nízká hranolová podesta. Ve spodní části přední strany kladí býval vysekán německý věnovací nápis, později zvýrazněný černou barvou: „DIE HEIMAT IHREN HELDEN“ (Vlast svým hrdinů).

Na přední straně pilířů byly vysekány datace „1914“ a „1918“ s výplní černé barvy a pod nimi reliéfy válečných křížů uprostřed vavřínových věnců. Mezi pilíři byla samostatně vložena velká obdélná nápisová deska s profilovanou horní částí. Na přední straně středové desky bylo vysekáno ve třech sloupcích 77 jmen padlých občanů Doubí a pod nimi dalších 16 jmen občanů Tašovic:

Základnu pomníku tvořil jednouchý podélný hranolový podstavec, ve středu jehož pření strany byl vysekán německý nápis: „Errichtet 1930“ (Zřízeno 1930). Pomník býval postaven na dvou větších kamenných stupních. Kolem pomníku bylo vytvořeno ohrazení v podobě železného řetězu, nataženého mezi hranolovými kamennými sloupky.