Drahovice - hradiště

Hradiště z pozdní doby bronzové nezvykle malých rozměrů bylo založeno v 10. století př. n. l. ve strategické poloze na skalnaté ostrožně nad ohybem řeky Ohře na jejím pravém břehu nad dnešní silnicí do Kyselky asi kilometr východně od obce Drahovice (Drahowitz). Úkolem hradiště byla ostraha důležité obchodní cesty vedoucí podél řeky Ohře, kterou díky příhodným terénním podmínkám mohla zajišťovat i poměrně malá skupina obránců. Při hradišti byla založena rovněž neopevněná osada, tvořící jeho hospodářské zázemí. Obživou zdejších obyvatel bylo zeměděství, obilnářství, chov dobytka a kovolitectví. Na základě doložené společenské diferenciace, objevující se v pozdní době bronzové, není vyloučeno, že na samotném hradišti bydlel pouze sociálně výše postavený jedinec se svou rodinou. Hradiště zaniklo zničujícím požárem patrně v důsledku válečných událostí.

V roce 1989 lokalitu poblíž Sovích skal objevil archeolog Jaroslav Bašta. Ještě v roce 1989 byl na hradišti proveden zjišťovací archeologický výzkum Karlovarského muzea pod vedením Mgr. Jiřího Klsáka a Jaroslava Bašty. Sonda položená zhruba uprostřed vrcholové plošiny odhalila nejdůležitější partii hradiště s kůlovými jamkami a základovým žlabem částečně zahloubené chaty. Sondážemi byly zjištěny stopy zničujícího požáru, žárem puklé kameny, vrstva červeně zbarveného písku z rozpadu žuly a především velké množství druhotně přepálené keramiky, poukazující na násilný zánik lokality.

V kulturní vrstvě byl nalezen bohatý soubor keramiky pozdní doby bronzové, větší množství hliněných cedníků, jež se používaly při zpracování mléka, rozměrné hliněné nádoby, sloužící jako zásobnice k uskladnění obilí, a četné nálezy zlomků drtidel obilí. V centrálním obytném objektu byl nalezen zlomek bronzu, odražený z nálitku dvoudílné odlévací formy srpu, dokládající provozování kovolitectví. Pozoruhodný byl nález nefunkčního torza staršího eneolitického kamenného sekeromlatu s odlomeným otvorem pro násadu beze stop druhotného použití, objevený v základovém žlabu srubu, dokládající snad mytologické užití jako hromového klínu na ochranu před bleskem, známé z etnografického materiálu.

Při průkopu valem byl pod vrstvou jemného jílu nalezen pozoruhodný drobný zdobený náramek, původně pečlivě sešitý tenkého pergamenového materiálu, patrně jemné vyčiněné usně, dle velikosti patřící dítěti, nebo drobné ženě. Na základě nálezové situace lze předpokládat, že nejspíše sklouzl majiteli z ruky při nošení, nebo vysypávání košů s hlínou, během výstavby opevnění lokality. Vzácně dochovaný artefakt z organického materiálu přečkal do dnešní doby patrně díky konzervaci pryskyřicí, která se uvolnila při destruujícím požáru dřevohlinitého valu hradiště. V roce 2013 byl náramek při zpracování výzkumu prozkoumán Mgr. Petrem Kočárem.