Horní Hrad - kaple sv. Michaela Archanděla

Pseudogotická kaple sv. Michaela Archanděla byla postavena v první fázi buquoyovské pseudogotické přestavby hradu a zámku Hauenštejn v roce 1849 (datace na svorníku křížové klenby v lodi kaple) podle plánů Bernharda Gruebera v místech staršího opevnění na Zámeckém vrchu nad panským sídlem v obci Horní Hrad (Hauenstein). Roku 1851 byla kaple vysvěcena. Dne 28. dubna 1864 byla stržena původní zvonička kaple a nahrazena dřevěnou. V letech 1878-1882 byla kaple romanticky přestavěna do konečné pseudogotické podoby. V roce 1901 byla vystavěna nová kamenná zvonička kaple, provedená podle původní. V roce 1945 byla kaple tehdejším majitelům panství Buquoyům spolu se zámkem zabavena a převedena do vlastnictví československého státu. Od roku 1958 byl však zámecký areál s kaplí uzavřen a opuštěn. V 70. letech 20. století byla kaple již ve značně zdevastovaném stavu, vnitřní zařízení včetně oltáře, dřevěných varhan či lavic bylo zničeno či rozkradeno, poničeny byly i cenné plastiky nad vstupním portálem. Na kapli měl být tehdy vydán dokonce demoliční výměr. Majitel sousedního domu pan Ing. Jaroslav Hejtík, zakladatel zdejšího arboreta, však zažádal o povolení přestavět kapli na rekreační objekt. Přestavba však naštěstí nebyla dokončena. Byla tehdy vystavěna tvárnicová příčná zeď v prostoru triumfálního oblouku a vystavěno dřevěné podlaží v presbytáři. Stavební zásahy tehdy narušily profilování vítězného oblouku a vnitřní ostění oken. Kaple poté sloužila jako skladiště stavebního materiálu. Poté, co roku 2000 koupil sousední ruiny zámku Hauenštejn Pavel Palacký, bylo přistoupeno i k obnově kaple na Zámeckém vrchu, která přešla do rukou syna Jaroslava Hejtíka, Jakuba. Celá kaple byla vyklizena a byla vybouraná příčná zeď v prostoru triumfálního oblouku. V srpnu roku 2005 byla stržena již ztrouchnivělá šindelová krytina a střecha kaple byla provizorně pokryta lepenkou. Do kaple se vrátilo několik renovovaných dřevěných lavic a prostor dnes slouží provizorně k výstavám.

Pseudogotická jednolodní obdélná kaple s ustoupeným trojboce uzavřeným presbytářem, o 0,5 m nižším než loď, krytá původně šindelovou sedlovou střechou, nad závěrem zvalbenou, dnes provizorně krytou lepenkou. Na vrcholu trojúhelníkového stupňovitého štítu stojí napůl vyložená kamenná osmiboká sloupkovitá zvonička s šindelovou jehlancovou stříškou s bání a křížem. Vchod do kaple je osazen honosným pískovcovým vstupním portálem se sloupy po stranách, zakončený hrotitým štítem s faiálami a křížovou kytkou. V tympanonu portálu je umístěno sousoší Panny Marie (Madony) na trůnu s Ježíškem v klíně a s klečícími modlícími se anděly po stranách od pražského sochaře Josefa Maxe, tehdy jednoho z nejvyhledávanějších sochařů u nás, dnes poničené vandaly. Podélné stěny kaple jsou prolomeny třemi páry vysokých úzkých obdélných oken, zakončených hrotitým obloukem s různými pískovcovými kružbami. Presbytář je otevřen čtyřmi vysokými úzkými obdélnými okny, zakončenými hrotitým obloukem. Presbytář je podepřen čtyřmi opěráky s jedním ústupkem a kosinou.

Loď kaple je zaklenuty třemi poli křížové klenby z pískovcových žeber. Presbytář, vyšší než loď, zaklenut šestidílnou hvězdicovitou klenbou. Triumfální oblouk kaple je hrotitý. Vnitřní stěny kaple a klenební pole jsou obíleny, žebra kleneb jsou v přirozené barvě materiálu.

Vnitřní zařízení kaple původně tvořil oltář s gotizujícím obrazem Zvěstování Panny Marie, olej na plátně, od C. Goerkeho z roku 1850. Po obou stranách tabernaklu bývaly umístěny dva výklenky vyložené leštěnými polodrahokamy, získanými při stavbě silnice z Klášterce do Měděnce. V kapli byly umístěny také dřevěné varhany a několik gotizujících vyřezávaných dřevěných lavic.