Horní Lomnice (Ober Lomitz)

Historie vsi se vždy prolínala s osudy sousední vsi Dolní Lomnice. Od 13. století byla Horní Lomnice spolu s Dolní Lomnicí součástí šemnického újezdu, patřícího oseckému klášteru. V 60. letech 15. století postoupil obě vsi opat Johann králi Jiřímu z Poděbrad. Ten o ně a dalších 8 vesnic rozšířil panství Andělská Hora, které dal svému synkovi Hynkovi. Horní i Dolní Lomnice u tohoto panství zůstaly, i když se majitelé střídali. Potvrzuje to např. také zápis v Deskách dvorských z roku 1570: „zámek Andielskau horu... s vesnicemi Satteles, ves Obrlamicz, ves Vntterlamicz...“ Po Bílé hoře byl zdejší zkonfiskovaný majetek prodán majiteli nově vzniklého panství Kysibel (Stružná) Heřmanu Černínovi z Chudenic. Berní rula z roku 1654 uváděla již každou Lomnici zvlášť. V Horní Lomnici tehdy žili 4 sedláci, ale jen 2 chalupníci a všichni měli stavení dobrá. Celkem bylo v Horní Lomnici 17 potahů, 7 krav, 14 jalovic, 4 prasata a 7 koz. Berní rula dále uváděla, že „dobytkem stojí, předivem a dřívím sekání se živí“. Během 18. století byla již jen Horní Lomnice uváděna u panství Doupov a přifařena byla k Zakšovu. Roku 1847 však Sommer ve své topografii uvádí obě Lomnice již opět u panství Kysibel. V roce 1850 se stala Horní Lomnice samostatnou obcí, náležející do okresu Karlovy Vary. Poštu a nejbližší nádraží mívala v Kyselce. V roce 1895 žilo ve vsi 223 obyvatel ve 38 domech, roku 1921 zde žilo 217 lidí a počet domů stoupl na 43, roku 1939 zde žilo 233 lidí. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války nebyla již ves nikdy dosídlena a roku 1950 zde žilo pouze 6 stálých obyvatel. Po roce 1953 po začlenění vsi do Vojenského újezdu Hradiště byla Horní Lomnice vysídlena zcela a postupně zbořena.

Dnes je Horní Lomnice již zcela zničená v místě původní vsi jsou jen zarostlé malé zbytky základů.