Horní Slavkov - kaple sv. Josefa

Raně barokní kamennou hornickou kapli sv. Josefa nechal vystavět v roce 1687 svým nákladem místní měšťan a obchodník Georg Bernardus Maier podle návrhu neznámého architekta nadohled od renesanční kaple sv. Josefa, ve vzdálenosti asi 100 kroků blíže k městu, při pravé straně historické cesty do Sokolova, nazývané Milířská cesta (Kohlinger Steig), na návrší asi kilometr západně nad historickým centrem města Horní Slavkov (Schlaggenwald). Donátor tehdy nechal k udržování stavby zřídit rovněž nadaci ve výši 100 zlatých. Pro odlišení od původní menší kaple se poté nová kaple lidově nazývala Velká kaple (Grossee Kapelle) a podle osoby zakladatele také rovněž Maierova kaple (Maier Kapelle). Farou spadala kaple ke kostelu sv. Jiří v Horním Slavkově.

V roce 1690 bylo při kapli založeno náboženské bratrstvo. Někdy v průběhu 18. století vyzdobil kapli nástropními freskami významný barokní malíř Elias Dollhopf z Horního Slavkova. Po smrti Eliase Dollhopfa v roce 1773 se vdova Maria Theresia kvůli své finanční nouzi opakovaně obracela na pokladnu kaple sv. Josefa s žádostí o půjčky a vždy jí bylo bratrstvem laskavě vyhověno. Prvně si byla nucena vypůjčit částku 150 zlatých již v září roku 1774. Půjčené peníze úročené čtyřmi procenty, za které ručila jednotlivými polnostmi, se jí dařilo postupně splácet.

V roce 1839 došlo k destrukci nejspíše jihovýchodního nároží kaple, které muselo být nově vyzděno a snad zesíleno přizdívkou v podobě nízké, na průčelí kolmo položené zídky. Patrně tehdy byla kaple rozšířena o novou dřevěnou předsíň, či vstupní halu, před vstupním východním průčelím, nad kterou byla prodloužena střecha původní kaple. Během rekonstrukce byly neodborně obnoveny a znehodnoceny původní nástropní fresky v interiéru kaple.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Na počátku padesátých let 20. století sloužily obě sousední kaple sv. Josefa pro uskladnění materiálu Podniku Jáchymovské doly, vnitřní zařízení bylo odstraněno či zničeno. V souvislosti s výstavbou nového sídliště byla v roce 1953 velká kaple sv. Josefa přes zákaz památkářů bez průzkumu zbořena a někdy poté proběhla rovněž demolice Malé kaple.

Orientovaná zděná kamenná raně barokní kaple na obdélném půdorysu o délce asi 9 metrů s připojeným odsazeným užším obdélným, trojboce uzavřeným presbytářem na západní straně. Před vstupním východním průčelím kaple bývala připojena mladší obdélná dřevěná předsíň, či vstupní hala trámové konstrukce s částečně vyzděnou podezdívkou v jižní boční stěně. Obě části kaple byly kryty jednotnou šindelovou valbovou střechou s vynesenou otevřenou šestibokou sloupkovou zvoničkou s cibulovou bání na hřebeni nad středem lodi původní kaple. Ve zvoničce býval zavěšen menší zvon.

Podélné stěny zděné části kaple bývaly prolomeny po jednom úzkém obdélném, polokruhově zakončeném okně. Vstupní východní průčelí původní kaple bývalo prolomeno portálem vchodu v ose a po jednom menším okně po stranách. Vnější omítané stěny kaple bývaly nad základovým soklem hladké, bez členění, završené mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Stěny dřevěné předsíně byly bedněny prkny a latěmi. Ve východním průčelí byl mimo osu prolomen obdélný vstup, uzavřený dvoukřídlými dveřmi, podélné stěny pak po jednom výše položeném jednoduchém čtvercovém okně.

Vnitřní prostor původní kamenné kaple býval zaklenut valenými klenbami s lunetami a prostor presbytáře oddělen triumfálním obloukem se středovým klenákem, vyneseným na mohutných pilastrech s profilovanými hlavicemi. Klenby bývaly zdobeny nástropními freskami z 18. století od významného barokního malíře Eliase Dollhopfa z Horního Slavkova, znehodnocené během neodborné renovace v roce 1839. Ve čtyřech kartuších s plastickými rámy a na šesti lunetách klenby byly zachyceny výjevy ze života sv. Josefa a Ježíše Krista. V konše apsidy bývaly vyvedeny oblaka s postavou Boha Otce a holubicí ve svatozáři, symbolu Ducha svatého, obklopené hlavičkami andílků. Volné plochy zaklenutí vyplňovaly rostlinné ornamenty a postavy andílků. V jihovýchodním koutě jednoduchého interiéru plochostropé předsíně bývala situována menší kruchta.

Vnitřní zařízení kaple tvořil raně barokní portálový oltář z doby kolem roku 1687 s tordovanými sloupy se zdobenými hlavicemi, mezi kterými  bývala ve středové nice postavena vyřezávaná polychromovaná socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí. V nikách ve vyřezávaných boltcových křídlech po stranách sloupů bývaly postaveny vyřezávané polychromované sochy sv. Petra a Pavla. Sloupy vynášely kladí s nasazeným nástavce, ve kterém býval zavěšen menší obraz sv. Jana Nepomuckého. Na vyzděné cihlové menze bývaly postaveny vyřezávané polychromované sochy patronů horníků sv. Anny a sv. Jáchyma.