Úvod > Architektonické památky > Jablonná - tvrz
Jablonná - tvrz
Zaniklá gotická tvrz dnes již neznámé podoby a polohy byla vystavěna patrně na počátku 13. století ve vsi Jablonná (Jablon). Prvním známým držitelem byl roku 1227 vladyka Jaroslav. Poté, co bylo v roce 1534 zboží připojeno k panství Rabštejn, zdejší tvrz ztratila význam jako sídlo samostatného statku a beze stopy zanikla.
Obec: Jablonná (Jablon)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: neznámá
GPS: 50°4'4.489"N, 13°17'0.257"E (ves)
Období vzniku: počátek 13. století
První písemná zmínka: 1534
Období zániku: po roce 1534
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
První písemná zmínka o vsi Jablonná (Jablon) pochází z roku 1227, kdy získal zdejší lenní statek vladyka Jaroslav od Kojaty Hrabišice, předka pánů z Rýzmburka, kteří zboží vlastnili až do počátku 15. století. Zdejší gotická tvrz tedy byla vystavěna patrně již na počátku 13. století. V roce 1239 je zde zmiňován vladyka Přibek z Jablonné. V roce 1380 je jistý Gothfried z Jablonné připomínán ve funkci faráře při kostele sv. Jakuba Většího v Močidleci.
Na počátku 15. století seděl na tehdy již samostatném zboží Jablonná Jan Hvozdíř z Úněšova a Prostiboře, který však patrně roku 1405 umírá a zdejší zboží poté přešlo do držení jeho dcery Anny. V letech 1406-1411 obdarovala Anna z Prostiboře kostel v Ostrově a kostel sv. Barbory v Šipíně (okr. Tachov). Někdy poté Anna prodala zdejší statek Janu Strništěmu z Jablonné. Roku 1446 daroval Jan Strniště 1446 misál k oltáři sv. Mikuláše ve farním kostele sv. Bartoloměje v Plzni.
V letech 1449-1465 držel zdejší zboží spolu s tvrzí Nikl Haugvic. Krátce poté se zde objevují opět Jablonští z Jablonné. Poslední z nich, Hendrych, prodal roku 1534 tvrz Jabonnou spolu se vsí Lorenzi Šlikovi z Holíče, který zdejší statek připojil k panství Rabštejn. Tehdy se poprvé a naposled připomíná zdejší tvrz, která následně ztratila význam jako sídlo samostatného statku a beze stopy zanikla.
Popis objektu
Tvrz neznámé podoby, po níž se nedochovaly žádné stopy, stávala na dnes již neznámém místě v původní zástavbě vsi. Snad byla součástí rozparcelovaného poplužního dvora, v jehož místech se dnes nachází centrální část chatové osady.
Použitá literatura
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 78
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 116
Sedláček, A. 1905 : Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko, Praha, 231
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 487