Úvod > Architektonické památky > Jáchymov - koňský žentour
Jáchymov - koňský žentour
Těžní vratidlo, žentour na koňský pohon, bylo vybudováno v 16. století při stříbrném dole císaře Josefa II. na plošině na návrší Schottenberg jihovýchodně pod hradem Freudenstein v západním svahu údolí nad horní částí města Jáchymov (Sankt Joachimsthal). Roku 1901 byl však důl uzavřen a zasypán, k jeho obnovení došlo až po 2. světové válce. V roce 1948 byl žentour rozebrán a přenesen do Českého muzea stříbra v Kutné Hoře, kde byl roku 1949 zvovusestaven ve venkovní expozici hornictví.
Objekt: těžní vratidlo - koňský žentour (trejv)
Typologie: technické památky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Jáchymov (Sankt Joachimsthal)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na plošině v západním svahu údolí nad horní částí města Jáchymov
GPS: 50°22'7.082"N, 12°54'54.215"E
Období vzniku: 16. století
Architekt: neznámý
Přestavba: 70. léta 18. století
Období devastace: po roce 1901
Rekonstrukce: 1949
Památková ochrana: od roku 1948
Stav: zachovalé
Přístupnost: otevírací hodiny
Historie objektu
Těžní vratidlo, žentour na koňský pohon, takzvaný trejv, bylo vybudováno v 16. století při bohatém stříbrném dole Helena Huber, založeném roku 1520, na plošině na návrší Schottenberg jihovýchodně pod hradem Freudenstein v západním svahu údolí nad horní částí města Jáchymov (Sankt Joachimsthal). V Jáchymově byly žentoury poháněny 2-4 páry koní, které byly v pravidelných intervalech střídány. Počet pracujících koní závisel na velikosti šachet, která dosahovala hloubky až kolem 200 metrů.
Ve druhé polovině 18. století došlo po dlouhé stagnaci k několika bohatým nálezům stříbrných rud a novému rozmachu jáchymovského hornictví. V roce 1764 odprodal tehdejší soukromý majitel těžební jámu městu Jáchymov, kterému patřil i sousední důl Svornost. V sedmdesátých letech 18. století financovalo město Jáchymov stavbu nového žentouru. Dne 30. září 1779 navštívil důl pro jeho technologickou jedinečnost při svém druhém pobytu v Jáchymově císař Josef II. a při této příležitosti byl na jeho počest přejmenována zdejší šachta na Důl císaře Josefa (Kaiser Joseph Schacht).
Roku 1802 přešel důl z důvodu špatného hospodaření pod státní správu. Kolem poloviny 19. století se dosud nepotřebný smolinec stal zdrojem uranu, který se používal na výrobu barviv. Jáma Josef byla postupně prohlubována a koncem 19. století dosáhla hloubky 300 metrů. Kromě samotné dobývky šachta sloužila rovněž jako odvětrávací komín sousedního dolu Svornost, se kterým bývala spojena štolou Daniel. V roce 1901 byla zatopena jáma Svornost a chodbou Daniel nateklo množství vody i do dolu Josef, který byl následně uzavřen a až na 36 metrů zasypán.
Po druhé světové válce nastal rozmach těžby uranu na Jáchymovsku. Pro potřeby těžby na dole Svornost došlo tehdy rovněž ke znovuobnovení jámy Josef. V roce 1948 byl chátrající historický koňský žentour nad zasypaným jámovým stvolem prohlášen za Národní kulturní památku, následně rozebrán a přenesen do Okresního muzea v Kutné Hoře, dnes Českého muzea stříbra - Hrádek, kde byl roku 1949 zvovusestaven ve venkovní expozici hornictví a odhalen v rámci celostátní výstavy 700 let československého hornictví. Na místě demontovaného historického těžního vratidla byla roku 1949 postavena stará těžní věž, přenesená z jámy Svornost. Zásypový materiál z jámy byl postupně odtěžen a jáma samotná byla prohloubena na dnešní hloubku 470 metrů.
Popis objektu
Velký těžní stroj v podobě dřevěné stavby kuželovitého tvaru, tvořené 12 metrů vysokou strmou šindelovou kuželovitou střechou, posazenou na 1 metru vysokém věnci na polygonálním až skoro kruhovém půdorysu o průměru 17 metrů. Prostor žentouru byl přístupný dvěma vchody prolomenými ve střeše. Pod zastřešením býval umístěn velký dřevěný těžní stroj na koňský pohon, žentour či trejv. Dokola chodící páry koní zajišťovaly pomocí převodů svislý pohyb těžební nádoby (sudu, volské kůže), zavěšené na řetězu v jámě.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Dvořáková, D. (ed.) 2011 : Industriální topografie Karlovarský kraj, Praha, 124
Schmidt, R. 1913 : Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XL. Politický okres Jáchymovský, Praha, 92