Jáchymov - stará radnice

Původní jáchymovská radnice stávala v nejstarším historickém jádru osady, na tzv. Chlebném trhu (Brotmark), dnešních Slovanech, západně od pozdější kaple sv. Anny uprostřed dnešní zástavby města Jáchymov (St. Joachimsthal). V těsném sousedství stávala podobně řešená hrázděná budova, lidově zvaná „Hühnerhängerhaus“ rovněž ze 16. století. Budova byla zakoupena roku 1520. Posléze již budova nemohla stačit potřebám rychle se rozvíjejícího bohatého horního města. V pondělí po sv. Kříži 1531 získala rada města od hraběte Jeronýma Šlika za 2 000 zlatých dům v horní části Jáchymova pro zřízení nové radnice. Původní šlikovský palác sloužil jako nová radnice až do 16. červne 1538, kdy při požáru nově vystavěné mincovny spolu s dalšími 15 domy ve městě vyhořel. K výstavbě nové radnice bylo přistoupeno roku 1540 a nejpozději v 1. polovině roku 1544 se do ní přesunul celý městský úřad. V roce 1544 byla budova staré radnice upravena a poté sloužila k obytným účelům („untere stube ist zu beiden seiten gegen doktor Johann und hinten, da sie hölzern ausgemauert worden“). Patrně v první polovině 19. století byla budova rozdělena na jižní čp. 486 a severní čp. 485 (číslování r. 1913). Roku 1946 byla budova staré radnice spolu se sousedním stavením zbořena.

Mohutná jednopatrová budova zastřešená polovalbovou střechou. Přízemí stavby bylo vyzděno z lomového kamene, patro a štíty hrázděné. Hrázděnou konstrukci tvořily vertikální sloupky s horizontálními paždníky a vaznicemi (ližinami). Zavětrování ploch výplní bylo realizováno vidlicovitě přiloženými vzpěrami (tzv. Gabel). V obytném podkroví, ve štítu, byly výplně ve spodní řadě hrázděné konstrukce, mezi spodní ližinou, jež zároveň představovala i práh horní konstrukce, a podokenními paždíčky, zavětrovány souvislou řadou ondřejských křížů. V interiéru přízemí bývala velká síň s dřevěným stropem, neseným bohatě profilovanými podvlaky, rozdělená pozdější příčkou. Pod síní bývaly vysoké klenuté sklepy.

Obdobně byl řešen i sousední hrázděný objekt zvaný „Hühnerhängerhaus“. Nad zděným soklem úzká vysoká hrázděná stavba krytá mansardovou střechou. Zadní strana budovy byla pobita prkna. Ve zvýšeném přízemí (patře) býval arkýřovitě umístěn záchod. Z klimatických důvodů nemohl být záchod v horách volně na dvorku, neboť v zimním období nemohl být používán, proto se připojil přímo k domu a vysadil se do patra jako arkýřek tak, aby odpad mohl spočinou přímo tam, kde byl umístěn hnůj.

Typologicky stejné systémy hrázdění s geometrickou konstrukcí, doplněnou ve spodních řadách ondřejskými kříži, známe i z vedut starých Karlových Varů z roku 1733.