Úvod > Architektonické památky > Jeřeň - Joštův mlýn
Jeřeň - Joštův mlýn
Rustikální vodní mlýn, nazývaný Joštův mlýn (Jobstmühle), nechali vybudovat v nezjištěné době majitelé valečského panství pod hrází rybníka na pravém břehu Mlýneckého potoka asi 1,7 km východně od vsi Jeřeň (Girschen). Majitelé valečského zboží následně mlýn pronajímali jednotlivým mlynářům. Po roce 1945 byl mlýn zkonfiskován na základě Benešových dekretů a mlýnský provoz ukončen. V polovině 60. let 20. století proběhla demolice budov zaniklého mlýna.
Obec: Jeřeň (Girschen)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: pod hrází rybníka na pravém břehu Mlýneckého potoka asi 1,7 km východně od vsi
GPS: 50°10'4.561"N, 13°16'55.368"E
Období vzniku: neznámé
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Demolice: polovina 60. let 20. století
Stav: terénní nerovnosti
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Rustikální vodní mlýn, nazývaný Joštův mlýn (Jobstmühle), nechali vybudovat v nezjištěné době patrně majitelé valečského panství podle návrhu neznámého architekta pod hrází rybníka na pravém břehu Mlýneckého potoka asi 1,7 kilometru východně od vsi Jeřeň (Girschen). Mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768 s názvem Justmühle. Na mapě stabilního katastru vsi Jeřeň z roku 1841 je Joštův mlýn čp. 122 zakreslen s jedním vodním kolem. Držitelem mlýna byl tehdy mlynář Florian Swoboda z Valče. V Sommerově topografii z roku 1847 je uváděn Joštův mlýn ležící ¼ hodiny jižně od Valče. K roku 1930 je jako provozovatel mlýna s jedním mlýnským kolem uváděn Al. Frägner. V době před rokem 1945 měl Joštův mlýn čp. 35 měl od posledního majitele valečského zboží hraběte Dr. Jana Larisch-Mönnich pronajat mlynář Franz Tellisch.
Po konci druhé světové války byl mlýn poslednímu majiteli zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Následně již nebyl obydlen a mlýnský provoz ukončen. Opuštěné objekty přestaly být udržovány a postupně chátraly. Již na snímku vojenského leteckého mapování z července roku 1952 se nacházela hlavní mlýnská budova bez zastřešení. V polovině šedesátých let 20. století následně proběhla demolice nadzemních obvodových zdí budov zaniklého mlýnského areálu. Dnes se v prostoru zaniklého Joštova mlýna pod hrází dosud exitujícího rybníka nachází pouze zavalené klenuté sklepy hlavní mlýnské budovy a kamenné zdi vymezující koryto Mlýneckého potoka.
Popis objektu
Areál vodního mlýnu tvořila velká hlavní mlýnská budova ze spalného materiálu, patrně hrázděná, na obdélném půdorysu krytá sedlovou střechou. Objekt byl v severní části podsklepen kamennými, valeně zaklenutými prostorami. Voda na mlýnské kolo v lednici situované v jihovýchodní části budovy byla přiváděna od západu přepadem přes hráz rybníku. K roku 1930 je mlýnský provoz s jedním mlýnským kolem na svrchní vodu uváděn s hltností 105 l/s, spádem 5 metrů a výkonem 4,55 koňské síly.
Východně od hlavní mlýnské budovy byla situována menší budova z lomového kamene na obdélném půdorysu, sloužící patrně jako kolna. Jižní část areálu uzavírala původně velká dřevěná stodola na obdélném půdorysu, zachycená na mapě stabilního katastru z roku 1841, později však patrně snesená.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 256.
Seznam a mapa vodních děl republiky Československé. Stav koncem roku 1930. Sešit 6. Chomutov, Ministerstvo veřejných prací, Praha 1932, s. 33.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 172.
