Úvod > Architektonické památky > Jeřeň - Lesní mlýn
Jeřeň - Lesní mlýn
Poddanský námezdní vodní mlýn, nazývaný Lesní mlýn (Holzmühle), nechali vybudovat v nezjištěné době majitelé valečského panství na pravém břehu potoka Blšanka při silnici z Valče do Velkého Hlavákova asi 1,3 kilometru jihozápadně od vsi Jeřeň (Girschen). Po roce 1930 byl mlýnský provoz ukončen a objekt poté sloužil jako hostinec. V roce 1945 byl bývalý mlýn vypálen sovětskými vojáky. V roce 1960 byly zříceniny hlavní mlýnské budovy strženy a na jejím místě vybudována nová silnice.
Obec: Jeřeň (Girschen)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na pravém břehu potoka Blšanka při silnici z Valče do Velkého Hlavákova asi 1,3 km jihozápadně od vsi
GPS: 50°9'51.271"N, 13°14'16.341"E
Období vzniku: neznámé
Architekt: neznámý
Období devastace: 1945
Demolice: 1960
Stav: terénní nerovnosti
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Poddanský námezdní vodní mlýn, nazývaný Lesní mlýn (Holzmühle), nechali vybudovat v nezjištěné době patrně majitelé valečského panství podle návrhu neznámého architekta pod hrází panského rybníka Holzmühteiche na pravém břehu potoka Blšanka (Holzmühl Bach, Gold Bach) při silnici z Valče do Velkého Hlavákova asi 1,3 kilometru jihozápadně od vsi Jeřeň (Girschen). Mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768. Na mapě stabilního katastru vsi Jeřeň z roku 1841 je Lesní mlýn čp. 121 zakreslen s jedním vodním kolem. Držitelem mlýna byl tehdy mlynář Anton Wachauf z Valče. V Sommerově topografii z roku 1847 je uváděn Joštův mlýn ležící ¼ hodiny západně od Valče. K roku 1930 je jako provozovatel Dřevěného mlýna čp. 34 s jedním mlýnským kolem uváděn mlynář Josef Schuh, který zemřel dne 14. srpna 1930 ve všeobecné nemocnici v Podbořanech na rozdrcení lebeční kosti a krvácení ve věku 45 let a pohřben byl na hřbitově ve Valči.
Následně byl mlýnský provoz ukončen a objekt Lesní mlýn čp. 38 poté sloužil do roku 1945 jako panský hostinec, jehož majitelem byl poslední držitel valečského zboží hrabě Dr. Jan Larisch-Mönnich. Hostinec na okouzlujícím místě pod rybníkem se stal o nedělích oblíbeným výletním místem obyvatel Valče, návštěvníci zde hráli kuželky a k tanci hrála hudba, v létě sloužil mlýnský rybník ke koupání. Na konci druhé světové války byl objekt bývalého Lesního mlýna vypálen sovětskými vojáky. Na snímcích leteckého vojenského mapování z roku 1952 je zachyceno v areálu bývalého mlýna pouze obvodové zdivo. V roce 1960 byly zříceniny hlavní mlýnské budovy strženy a na jejím místě vybudováno těleso trasy nové silnice.
Popis objektu
Areál vodního mlýnu tvořila velká patrová zděná mlýnská budova na půdorysu písmene L s hrázděným patrem a prkenným štítem, krytá šindelovými sedlovými střechami. Voda na mlýnské kolo v lednici, situované ve zděném obdélném přístavku z lomového kamene při jihozápadním nároží objektu, byla přiváděna od severozápadu přepadem přes hráz rybníku Holzmühteiche, napájeného asi 200 metrů dlouhým náhonem z pravé strany potoka Blašanka. K roku 1930 je mlýnský provoz s jedním mlýnským kolem na svrchní vodu uváděn s průtokem 105 l/s, spádem 5 metrů a výkonem 3,4 kW. Východně od hlavní mlýnské budovy byla za silnicí situována velká dřevěná stodola na obdélném půdorysu, s trojúhelnými prkennými štíty, krytá šindelovou sedlovou střechou.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 256, 386.
Seznam a mapa vodních děl republiky Československé. Stav koncem roku 1930. Sešit 6. Chomutov, Ministerstvo veřejných prací, Praha 1932, s. 32.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 172.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 397.













































