Karlovy Vary - Mozartův park

Po epidemii, která postihla město, byl v roce 1784 na základě nařízení Josefa II. o zrušení hřbitovů ve vnitřním městě, přeložen původní městský hřbitov, rozkládající se kolem farního kostela sv. Máří Magdalény, ke kostelu sv. Ondřeje za tzv. Ostrovskou branou na konci Ostrovské uličky, dnešní Ondřejské ulice, na severovýchodním okraji města Karlovy Vary (Karlsbad). Na zdejším hřbitově se pohřbívalo až do roku 1864, kdy byl založen nový hřbitov v Drahovicích, působící jako dočasný již od roku 1859. Hřbitov u kostela sv. Ondřeje se 76 hroby následně ztratil svou funkci a postupně chátral. Roku 1911 nakonec došlo ke zrušení hřbitova.

V roce 1913 byl prostor bývalého hřbitova za kostelem sv. Ondřeje upraven na veřejný městský park, který dostal později název Mozartův park. V prostoru parku zůstaly zachovány některé empírové a biedermeierovské kamenné náhrobní kameny z 18. a 19. století a kované a lité železné kříže bývalých hrobů. V roce 1995 byly v obnoveném parku po renovaci instalovány nejcennější zachované náhrobní kameny význačných osobností, které byly v prostoru pravidelně rozmístěny.

Travnatý veřejný městský park porostlý vzrostlými stromy se rozkládá nad vyzděnou terasou ve svahu za kostelem sv. Ondřeje. V centrální části parku je nad cestičkou instalováno 20 kamenných náhrobků význačných osobností z 18. a 19. století, sestavených do půdorysu velkého půlkruhu, otevírajícího se směrem k divákovi. Jednotlivé náhrobky ve směru zleva doprava:

• Pískovcový náhrobek Johanna Knolla (1761-1829) a Anny C. Knoll (1778-1862).

• Náhrobek Johannese Kirchgattera z roku 1862.

• Náhrobek Friedricha Goebla z první poloviny 19. Století.

• Náhrobek Ignaze Knirsche z roku 1848.

• Kamenný náhrobek ctitele a mecenáše Karlových Varů hraběte Josepha von Bolza (1764-1834) v podobě antikizující edikuly, s německým pamětním nápisem: „Hier ruht Joseph Graf von Bolza, geboren zu Dresden den 10. Dezember 1764, gestorben zu Karlsbad den 25. Dezember 1834“ (Zde odpočívá hrabě Joseph von Bolza, narozen v Drážďanech 10. prosince 1764, zemřel v Karlových Varech dne 25. prosince 1834).

• Náhrobek Wenzla Angerreho z roku 1813.

• Náhrobek Kazimira Iszewskiho z roku 1836.

• Náhrobek Eduarda v. d. Osten (1799-1834).

• Náhrobek Franze Bechera z roku 1837.

• Empírový náhrobek hudebního skladatele a klavíristy Franze Xavera Wolfganga Mozarta (1791-1844), syna Wolfganga Amadea Mozarta. Na vrcholu trojúhelníkového štítového nástavce náhrobku je umístěna plastika zahalené urny. Na přední straně náhrobku je vyvden reliéf lyry ve vavřínovém věnci. Pod reliéfem je umístěn německý pamětní nápis: „Wolfgang Amadeus Mozart, Tonkünstler und Tonsetzer, geb. am 26. Juli 1791, gest. am 29. Juli 1844 - Sohn des grossen Mozart, dem Vater ähnlich an Gestalt und edlem Gemüthe. Der Name des Vaters sei seine Grabschrift, so wie seine Verehrung des Ersteren der Inhalt seines Lebens war.“ (Wolfgang Amadeus Mozart, hudebník a skladatel, narozen 26. července 1791, zemřel 29. července 1844 - syn velkého Mozarta, podobný otcovy osobnosti a ušlechtilé mysli. Jméno otce vyplňuje nápis na náhrobku, stejně jako býval otec náplní jeho života). Náhrobek byl v roce 1930 renovován.

• Fragment klasicistního náhrobku rakouského generála z první poloviny 19. století.

• Klasicistní náhrobek neznámého člověka z první poloviny 19. století.

• Kamenný náhrobek významného berlínského empírového architekta Fridricha Gillyho (1772-1800) v podobě antické stély. Štítový nástavec náhrobku je zdoben motýly a akroteriony. Na přední straně náhrobku je vyveden německý pamětní nápis:

„Hier ruht vom Vaterlande und zahlreichen Freunden getrennt
Ein Liebling des Himmels und der Menschen
Ein Künstler der edelsten Art
in welchem die Fülle des Genies
Mit der Reinigkeit des aedlen Geschmacks
und in der immer reitzenden Harmonie
einer schoenen gebildeten seele
Die Kunst mit dem Leben sich verschlang
FRIEDRICH GILLY
geboren 16. Februar 1771
gestorben 3. August 1800
Denen sein Tod die Zierde ihres Lebens entriss
Haben ihm hier in trostloser Ferne
Dies Denckmalewiger schmerzen und ewiger Liebe geweiht“

(Zde leží, oddělen od rodné země a četných přátel, oblíbenec nebe a lidí, umělec nejušlechtilejšího druhu, ve kterém je bohatství génia s čistotou ušlechtilého vkusu, ve kterém vždy třímá harmonie krásné tvořivé duše. Život uměním pohlcený, Friedrich Gilly, narozen 16. února 1771, zamřel 3. srpna 1800. Jeho smrt vzala ozdobu našeho života. Zasvětili jsme mu v bezútěšné dálce tento pomník věčné lásky a věčné bolesti).

• Náhrobek významného karlovarského knihtiskaře a nakladatele Franze Franiecka (1800-1859).

• Náhrobek probošta z Herzogsburgu Bernarda Klunicka z doby kolem roku 1850.

• Historizující náhrobek neznámého člověka z doby kolem roku 1850.

• Náhrobek Henrietty Bergmann z roku 1861.

• Barokní kamenný náhrobek drážďanského senátora Karla Wilhelma Gottloba Willse z roku 1808 s latinským pamětním nápisem: „Carolus Gulielmus Gottlob Wils / senator Dresdensis / nat. D. XXX. Nov. / MDCCLIII denat / XXIX. Jun. MDCCCVIII / quem ereptum / cives, amici e geni / lucent“.

• Náhrobek Samuela Klebera ze Saarbrückenu z roku 1831.

• Empírový náhrobek zemského místodržícího v Krajnsku Carla Ullepitsche von Krainfelsu (1811-1862), završený štítem, stával původně na podezdívce. Na náhrobku je vyveden německý věnovací nápis: „Carl Ullepitsch, Edler von Krainfels, Ritter des Franz Josefs Orden, k. k. Landesschaf in Krain, feb. 28. Feber 1811, gest. 23 Juli 1862 in Karlsbad“ (Carl Ullepitsch, pán z Krainfelsu, rytíř Řádu Františka Josefa, c. k. zemský místodržící v Krajnsku, narozen 28. února 1811, zemřel 23. řervence 1862 v Karlových Varech).

• Před půlkruhem jsou postaveny dva náhrobky s postavou truchlící ženy, patrně dílo pražského sochaře Václava Prachnera z první třetiny 19. Století.

• Trochu stranou půlkruhu stojí blíže ke kostelu je umístěn barokní kamenný náhrobek významného karlovarského lázeňského lékaře a hippokrata Davida Bechera (1725-1792) s železným kovaným křížem v nástavci. Na měděné desce je umístěn pamětní nápis začíná dlouhým elegiem: „Der Rest der Sterblichkeit, den dieser Grabhügel deckt, ist jener des wohledlen Herrn David Joseph Becher, eines seltenen Mannes…“ (Pozůstatky zemřelého, který tento hrob kryje, jsou vznešeného Davida Josepha Bechera, vzácného muže…).

U presbytáře kostela sv. Ondřeje jsou postaveny:

• Náhrobek dcery Roberta Ogleho Jane, která zemřela v roce 1843 ve věku 24 let.

• Klasicistní urna z první poloviny 19. století.

• Pseudogotický náhrobek významného karlovarského lázeňského lékaře, balneologa, přítele českého národa a propagátora Karlových Varů Jeana de Carro (1770-1857) s hrotitým obloukem, doplněným věžičkami. Na náhrobku je vyveden dlouhý francouzský pamětní nápis: „Chevalier Jean de Carro, docteur en médicine des facultés d’Edimbourg, de Vienne et Prague, practicien aux Eaux de Carlsbad … né le 8 août 1770 à Genève, décedé le 12 mars 1857 à Carlsbad“ (Rytíř Jean de Carro, doktor medicíny fakulty v Edinburghu, Vídni a Praze, lázeňský praktický lékař v Karlových Varech … narozen 8. srpna 1770 v Ženevě, zemřel 12. března 1857 v Karlových Varech).

• Pískovcová deska s letopočtem 1596.

• Náhrobní kámen s polským nápisem z dvacátých let 19. století.

Na počátku třicátých let 20. století jsou v prostoru parku zmiňovány také:

• Pískovcový náhrobní kámen krajského hejtmana rytíře Johanna von Weyrother v podobě desky s rodovými znaky a německým věnovacím nápisem: „Die Gattin und Kinder iherm am 22. October 1817 verstorbenen Gatten und Vater Johann Ritter von Weyrother, Kreishauptmann des Elbogner Kreises“ (Manželka a děti svému, dne 22. října 1817 zesnulému manželi a otci, rytíři Johannu von Weyrother, krajského hejtmana Loketského kraje).

• U presbytáře kostela stával náhrobek historika profesora Augusta F. Gfroerera (1803-1861) v podobě menšího kamenného sloupu s nápisovou deskou s pamětním nápisem: „Hier Ruhr / der Geschichtsschreiber / Professor August F. Gfroerer geb. zu Calw, Königr. Würtemberg den 5. März 1803 gest. den 6. Juli 1861…“.

• V otevřené výklenkové stavbě býval umístěn kamenný náhrobek karlovarského obchodníka Josepha Knolla (1754-1820) a jeho manželky Franzisky Knoll, klasicky pietně zahalený závěsy s urnou postavenou na postamentu vedle náhrobku.