Úvod > Architektonické památky > Karlovy Vary - Nové lázně (Lázně IV)
Karlovy Vary - Nové lázně (Lázně IV)
Typologie: historické objekty
Kategorie: architektonické památky
Obec: Karlovy Vary (Karlsbad)
Okres: Karlovy Vary
GPS: 50°13'39.874"N, 12°52'47.237"E
Stav: zachovalé
Přístupnost: otevírací hodiny
Historie objektu
Počátkem 19. století byla na městské louce v Drahovicích objevena rašelina a při následném průzkumu byl na kyselé louce nalezen ještě další zdroj. Karlovarská městská rada se díky tomu chtěla v rašelinových procedurách vyrovnat Františkovým Lázním. Městská lázeňská budova rašelinných lázní nazvaná Nové lázně (Neue Bad) byla postavena v letech 1878-1880 podle návrhu městského stavitele Ludwiga Rennera ve stylu renesančních italských paláců proti Vojenskému lázeňskému ústavu na pravém nábřeží říčky Teplé v severní části města Karlovy Vary (Karlsbad). Výstavbě lázeňské budovy musely v letech 1877-1879 ustoupit dům Neptun, postavený krátce předtím, špitál sv. Ducha z let 1822-1823 a obecní jatka. V přízemí objektu byly umístěny rašelinné lázně se 24 kabinkami, v prvním patře se podávaly minerální koupele. Rašelina se připravovala v sousední budově a na místo procedur byla přinášena podzemním tunelem. V období od roku 1882 do září 1893 byly do prvního patra Nových lázní dočasně umístěny městské úřady z bývalých Mlýnských lázní, které se následně přestěhovaly do nové budovy radnice v Mlýnské ulici na pozemku po Mlýnských lázních. Po roce 1918 byly všechny lázeňské budovy v Karlových Varech očíslovány, Nové lázně od té doby nesly označení Bad IV (Lázně IV). Patrně někdy v té době, jistě však před rokem 1939, byla budova přestavěna a zvýšena o druhé patro. Až do padesátých let 20. století sloužil objekt jako dům lázeňských služeb, poté byl interiér stavebně přizpůsoben pro administrativní účely a stal se sídlem Městského národního výboru Karlovy Vary. MNV zde sídlil až do počátku devadesátých let 20. století, poté byl přestěhován do nové budovy Magistrátu na místě zbořeného kláštera a kostela Panny Marie ustavičné pomoci v Moskevské ulici. V roce 1996 byla budova rozhodnutím městského zastupitelstva prodána společnosti Lázeňský dům služeb, a.s. V lednu až srpnu roku 1997 byla poté podle projektu karlovarských architektů Akad. Arch. Antonína Polonyho a ing. arch. Jiřího Šejvla provedena rozsáhlá rekonstrukce původního lázeňského objektu a jeho přestavba na moderně vybavené obchodní centrum Atrium. V interiéru budovy byly tehdy instalovány i první eskalátory v Karlových Varech. Přes říčku Teplou byla vybudována nová lávka, spojující obchodní dům s Dvořákovými sady. Architektům byla v červnu 1998 v rámci Grand Prix ´98 udělena cena Obce architektů za lávku pro pěší do Atria a čestné uznání za celkové řešení rekonstrukce OD Atrium.
Popis objektu
Pseudorenesanční objekt na půdorysu mírně se rozšiřujícího lichoběžníka se středovým nádvořím, krytý břidlicovou valbovou střechou. Objekt býval původně patrový, od první poloviny 20. století je dvoupatrový. Budovy jsou zdobeny trojúhelníkovými bohatě zdobenými štíty a stěny budov prolomeny v přízemí a patře obdélnými, polokruhově zakončenými okny, v druhém patře pak pouze okny obdélnými. Stěny jsou zdobeny nadokenními římsami, pilastry, v přízemí také bosovanými pilastry a patra odděleny profilovanými římsami.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Boříková, J.-Bořík, O. 2004 : Hospice, špitály a nemocnice v Karlových Varech, Dobřichovice, 82
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 64
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 33
Ritter, A. 1908 : Karlsbad: Klinische Studie über Wirkungsweise, Indikationen und Heilwert seiner Mineralquellen, München, 10