Karlovy Vary - stará synagoga

Až do poloviny 19. století nesměli Židé v Karlových Varech trvale bydlet. Zajíždějící židovští obchodníci zásobující lázeňské hosty, kterým však byla vydávána řada legislativních omezení, zde mohli tehdy pobývat pouze přes letní sezonu. Naopak bohatí židovští lázeňští hosté byli karlovarskými radními vítáni. Místní židovská komunita tak měla své centrum především v nedalekém Hroznětíně, kde již od 15. století stávala rovněž synagoga. I přesto roku 1834 policie zjistila 30 osob židovského vyznání tajně sídlících ve městě. Hospodářský vliv Židů patrně stále stoupal, což vyplývá již z toho, že loketský a žatecký krajský rabín Sachs žádá roku 1843 karlovarské radní, aby zakázali Židům prodej zboží o sabatu a svátcích. Znovu několikrát dochází v menším měřítku k vyhoštění některých Židů, kteří obcházejí zákaz trvalého pobytu a zůstávají ve městě i přes zimu. Od poloviny 19. století však byla stará omezení v praxi již nefunkční. V roce 1849 žilo ve městě již pět židovských rodin a jejich počet stále stoupal. V letech 1850-1853 přechází prvních osm domů v Karlových Varech do židovského vlastnictví. První karlovarská izraelská modlitebna pro židovské lázeňské hosty byla dokonce zřízena již v roce 1847 v malém zděném zahradním salonu za nově otevřeným židovským špitálem v domě „U Císařovny rakouské“ v ulici Helenen Strasse (dnešní Libušině ulici) na návrší nad městem Karlovy Vary (Karlsbad). V témže roce byla zprovozněna i izraelitská škola, chrámový sbor zpěváků, spolek židovských žen, chudobinec, starobinec a pohřební bratrstvo. Později byla modlitebna přestavěna na prostornější tzv. druhou synagogou postavenou v tehdy módním maurském slohu, která byla schopná pojmou až 120 osob. V roce 1862 byl na základě císařského patentu z 31. prosince 1851, povolujícího volné provádění uznaných náboženských společností a samosprávu ústavů určených pro náboženské účely, založen izraelitský humanistický spolek, který měl za úkol především zaručovat důstojné bohoslužby a byl po finanční stránce odkázán na dobrovolné příspěvky členů spolku. Roku 1864 byl ustanoven židovský náboženský spolek. Teprve dne 31. října 1869 po překonání celé řady obtíží konečně povolilo místodržitelství založení židovské náboženské obce v Karlových Varech na základě čl. 2 ústavního zákona rakousko-uherského, který vstoupil v platnost již dne 21. prosince 1867. Tehdy žilo ve městě již přibližně sto židovských rodin, z nichž pouze menší část pocházela z Hroznětína a přibližně přes polovinu z nich mělo povolení k samostatnému provozu obchodní činnosti. V obci bylo přes 60 dětí školou povinných a byly vyučovány židovským učitelem. Posléze ve městě vznikla židovská rituální restaurace, domov stáří a nedlouho poté byl zřízen v Horním Slavkově i židovský rekreační dům. Již v roce 1870 byl v Karlových Varech založen rovněž židovský hřbitov. Předtím byli zemřelí židovského původu pohřbíváni na hřbitově u kostela sv. Ondřeje, nebo v nedalekém Hroznětíně. V této době prudkého rozvoje lázeňského města se do Karlových Varů stěhovalo mnoho Židů, zejména z mnoha malých starých židovských obcí v Čechách, především z Luk a jižních Čech. Židovský živel ve městě byl posílen rovněž velkým počtem židovských lázeňských hostů. Původní izraelitská synagoga tak již přestala dostačovat velkému počtu věřících a v letech 1875-1877 proto byla vystavěna nová monumentální eklektická synagoga v tehdejší Park Strasse (dnešní Sadová ulice). Původní synagoga poté v letech 1877-1885 sloužila jako prostor pro zkoušení lázeňského orchestru a dne 19. září 1885 byla nakonec zbořena, aby uvolnila místo pro stavbu nového židovského špitálu.