Karlovy Vary - starý židovský špitál

Podnět k zřízení prvního židovského špitálu pro chudé nemocné Židy v Karlových Varech dali během první poloviny 19. století někteří členové pražské židovské obce. V roce 1843 byl proto založen podpůrný fond pro nemajetné nemocné osoby judaistického vyznání, jimž by byla zajištěna bezplatná lékařská péče a ubytování a stavbu špitálu a následně se započalo s veřejnými sbírkami. Původní židovský špitál byl postaven pražskými dobrodinci roku 1847 v ulici Helenen Strasse (dnešní Libušině ulici) (dnešní Libušině ulici) na návrší nad městem Karlovy Vary (Karlsbad). Slavnostní otevření a zahájení provozu židovského špitálu poté proběhlo dne 28. června 1847. V nové budově čp. 537, ve které špitál sídlil, nazývané dům U Císařovny rakouské, byla zahájena léčba ve čtyřtýdenních cyklech ve čtyřech pokojích se šestnácti lůžky. V budově špitálu se nacházely rovněž pokoje pro ošetřující personál a domovníka a místnost pro lékařskou ordinaci. Brzy se však ukázalo, že kapacita špitálu je nedostačující a proto byla budova roku 1849 rozšířena o přístavbu. Kapacita špitálu tak vzrostla na dvacet lůžek. Již v roce 1847 byla v malém zděném zahradním salonu za nově otevřeným špitálem zřízena první karlovarská izraelská modlitebna pro židovské lázeňské hosty, později přestavěná na synagogou postavenou v tehdy módním maurském slohu. Instituce židovského špitálu byla povolena s přihlédnutím na privilej města s několika omezeními. Podobně jako další lázeňská zařízení ve městě směl být židovský špitál v provozu pouze během lázeňské sezony, otvíral se každoročně 15. května a uzavíral 15. září, později byla sezona prodloužena na období od 1. dubna až do 31. října. Rovněž správce špitálu zde pobýval pouze po dobu lázeňské sezony a v zimě, kdy se ústav uzavíral, hlídal objekt najatý křesťanský zaměstnanec. Po celé toto údobí nesměla být ve špitále vystavena tóra, přístupná židovským věřícím opět v době sezony. Jedním z prvních řídících lékařů špitálu byl MUDr. Wilhelm Oestereicher, magistr očního lékařství a člen mnoha učených společností. Správcem objektu byl ranlékař a magistr porodnictví Daniel Hirsch. Postupem času přestala kapacita starého špitálu s nárůstem pacientů opět dostačovat, když z původně léčených 39 pacientů bylo v průběhu roku 1885 ošetřeno již 122 nemocných. Záhy se tak přistoupilo k uspořádání dalších sbírek na vybudování nového židovského špitálu. Již roku 1885 tak bylo možno zahájit stavbu dvoupatrového objektu nového židovského špitálu na místě staré synagogy přímo za starou budovou ve špitální zahradě. Dne 4. května 1887 poté město Karlovy Vary odkoupilo od místní židovské obce za 11 800 zlatých budovu starého židovského špitálu pro účely městského vězení. Adaptace objektu si vyžádala investici dalších 11 tisíc zlatých. Budova bývalého špitálu sloužila jako městské vězení až do dvacátých let 20. století. Českoslovenští četníci zde z důvodu absence vhodnějšího objektu sídlili až do roku 1930. Budova byla poté převedena do soukromého držení a až do roku 1945 byla poté využívána jako sklad. Po druhé světové válce měli v budově bývalého špitálu několik let dílny drobní řemeslníci, poté byl objekt opuštěn a chátral. V padesátých letech 20. století využili prázdné budovy mladí karlovarští výtvarníci, kteří následně zažádali o přivlastnění objektu u tehdejšího Městského národního výboru za účelem zřízení uměleckých ateliérů. Umělci provedli svépomocí menší opravy zchátralého objektu. Prostor pro své ateliéry zde nalezli mnozí umělci, například Jan Samec starší, František Boček, Vladimír Koutský a další. V domě jeden čas bydleli rovněž manželé Kuchařovi, kteří zde měli také vlastní ateliér, ve kterém akademický sochař Antonín Kuchař pracoval také na čtyřmetrové plastice prvního kosmonauta Jurije Gagarina. Do stropu ateliéru museli tehdy dokonce probourat díru, aby se socha v nadživotní velikosti do místnosti vůbec vešla. Koncem devadesátých let 20. století byla budova již opět dlouhou dobu opuštěna. V březnu roku 2006 bylo nakonec přistoupeno k demolici objektu. Při vyklízení půdních prostor zaměstnanci karlovarského muzea našli několik uměleckých artefaktů a také přes sto plakátů z doby budování socialismu. V současné době se na místě starého židovského špitálu nachází soukromé parkoviště.