Karlovy Vary - Tržní kolonáda

U vývěru místního pramene, tehdy zvaného Fresser (Žrout), dnes pramen Karla IV., pod skalním ostrohem se Zámeckou věží v prostoru Tržiště na úpatí Zámeckého vrchu uprostřed města Karlovy Vary (Karlsbad), si podle pověsti léčil své nemocné končetiny již císař Karel IV. V těchto místech stávaly rovněž nejstarší karlovarské lázně. Při stavebních pracích v místech historického tržiště v dubnu roku 1838 byl odkryt dnešní Tržní pramen, který se od svého záchytu poté několikrát ztratil a znovu objevil. Vývěry pramenů byly původně chráněny jednoduchým sloupovým altánem se štítovou střechou a krátkou kolonádní halou, krytou sedlovou střechou. Po demolici sousední budovy staré karlovarské radnice na jaře roku 1875 a domu Bílý orel s lékárnou v roce 1882 bylo rozhodnuto vybudovat v těchto místech novou velkou kolonádu. Městská rada proto vyhlásila architektonickou stavbu na návrh kolonády, která však byla neúspěšná. Bylo proto rozhodnuto prozatím vybudovat nad prameny pouze provizorní přístřešek dřevěné konstrukce pro korzující lázeňské hosty. Projekt byl zadán již osvědčené dvojici vídeňských architektů Ferdinandu Fellnerovi a Hermannu Helmerovi. V letech 1882-1883 byla podle návrhu architektů vybudována tesařským mistrem Oesterreicherem z Vídně za 12 tisíc guldenů první část dřevěné kolonády ve švýcarském stylu, bohatě zdobená řezbami, v jejíž levé části vyvěral pramen Karla IV. V říjnu roku 1904 byl zbořen dům Marktbrunn, poškozený velkou povodní roku 1890, který město zakoupilo již v srpnu 1899 spolu s jinými domy z důvodu rozšíření Mlýnské ulice a Tržiště. Na místě strženého domu, ve kterém původně vyvěral Tržní pramen, byla následně přistavěna další část dřevěné kolonády. V listopadu 1904 až dubnu 1905 byla totiž kolonáda podle návrhu ředitele městského stavebního úřadu ing. Franze Drobnyho prodloužena o pravou část s velkým zahloubeným zděným apsidálním prostorem s vývěrem Tržního pramene. V roce 1906 vyhlásila městská rada v Karlových Varech novou architektonickou soutěž na dostavbu kolonády, která by propojila Mlýnský, Tržní a Zámecký pramen do jednoho celku. První cenu tehdy získal návrh F. J. Weisse z Posenu, druhou cenu K. a J. Meyreder z Vídně a třetí cenu obdržel Otto Wagner, čelný představitel vídeňské secese. Všechny prameny měly spojit terasy s galeriemi, doplněné v dominantních polohách pavilony a věžicemi. K postavení nové kolonády však již nedošlo. V letech 1991-1993 byla v rámci rekonstrukce vystavěna nákladem přesahujícím 22 miliónů Kč věrná kopie původní Tržní kolonády z roku 1883.