Karlovy Vary - Vřídelní kolonáda

Na jaře roku 1940 proběhla první architektonická soutěž na projekt nové Vřídelní kolonády, která by nahradila rozebranou litinovou kolonádu z let 1878-1879 pod děkanským kostelem sv. Máří Magdalény na pravém břehu říčky Teplé uprostřed města Karlovy Vary (Karlsbad). Celkem došlo sto patnáct návrhů, z nichž se dvacet pět dostalo do užšího výběru. Soutěžní práce byly v dubnu roku 1940 posuzovány a posléze vystaveny v umělecké a živnostenské hale, dnešní Galerii umění. Vzhledem k pokračující válce se však již plány nerealizovaly. Na místě litinové kolonády byla proto v roce 1940 postavena provizorní dřevěná konstrukce navržená vrchním stavebním radou Haraldem Schnabelem, přičemž Vřídlo tryskalo v otevřeném oktogonálním pavilónu. Na pavilon navazovala promenádní část v podobě dlouhé otevřené sloupové haly na obdélném půdorysu. Roku 1946 byla provizorní dřevěná kolonáda upravena podle návrhu architekta Ladislava Kozáka. Hala nad vývěrem Vřídla byla tehdy opatřena prosklenými stěnami a doplněna o gotizující ramenáty vzdušné osmiramenné kupole symbolizující výtrysk termy. Postupem času však dřevěná kolonády značně zchátrala díky povětrnostním vlivům a vlivům vřídelních par. V roce 1960 byla vypsána nová architektonická soutěž na návrh Vřídelní kolonády, ve které zvítězil projekt dr. Ing. arch. Jaroslava Otruby. Dne 24. ledna 1967 byla stržena dřevěná kopule nad gejzírem Vřídla a následně i zbytek kolonády, současně probíhaly hloubkové sondy v okolí Vřídla. Po demolici dřevěné kolonády tryskal gejzír Vřídla z původní pramenní mísy postavené volně v parkově upraveném prostoru po stržené budově. Stavba nové moderní železobetonové kolonády, zpracovaná pražským atelierem Beta pod vedením ing. arch. Šrámka, byla dokončena v roce 1975. Kupole ze skleněných hranolů nad vývěrem Vřídla od sochaře Jana Fišera představuje symbol tepajícího srdce lázeňského města. Slavnostní otevření kolonády proběhlo dne 11. května 1975. Kolonáda tehdy nesla jméno kosmonauta Jurije Gagarina. Monumentální stavba však s městem nikdy nesrostla a je vnímána jako cizí nesourodý prvek. Přemostěním řeky Teplé vpadá neorganicky až do středu města na Tržiště.