Karlovy Vary - Zámecká kolonáda

Vývěr Zámeckého pramene (Schlossbrunn) byl objeven prvně v roce 1769 na Tržišti pod skalním ostrohem se Zámeckou věží v historickém centru Karlovy Vary (Karlsbad). V prameni si tehdy děti koupaly nohy a dobytek pil vodu. Během velmi chladné zimy roku 1784, kdy zamrzla všechna pitná voda ve městě, byl Zámecký pramen rozváděn rourami do veřejných kašen. Obílené kamenné obložení rozvodů dalo následně podnět k chemické analýze pramene, kterou tehdy provedl karlovarský lékař dr. David Becher. V roce 1797 byl vystavěn nad Zámeckým pramenem první polokruhový altán. Dne 2. září 1809 se však v souvislosti s výbuchem Vřídla vývěr Zámeckého pramene ztratil a znovu se objevil až o 14 let později dne 15. října 1823 k velké radosti karlovarských měšťanů. Roku 1830 byl altán nad Zámeckým pramenem přestavěn a doplněn novou kolonádou podle návrhu architekta Josefa Esche. Jednalo se o polokruhový altán s osmi toskánskými sloupy nesoucími prosté kladí, zastřešený poměrně nízkou kuželovou stříškou. Do altánu se vstupovalo po několika schůdcích z velkého schodiště vedoucího od budovy staré radnice na Zámecký vrch. Z boku na temeni skalního ostrohu byla k pavilónku připojena malá sloupová dřevěná kolonáda provedená rovněž v toskánském řádu s hladkým kladím a nízkou sedlovou stříškou. V intercolumniu pavilónu i vlastní kolonády bylo osazeno jednoduché kované zábradlí. Na jaře roku 1846 byla kolonáda rozšířena a její dřevěné sloupy nahrazeny kamennými pilíři. V roce 1907 rozhodla karlovarská městská rada o novém řešení kolonády. Základních myšlenkou nové stavby bylo tehdy spojení kolonády Zámeckého pramene s Tržní kolonádou a vytvoření jediného promenádního celku. Po demolici staré kolonády byl na jejím místě vybudován provizorní dřevěný patrový přístřešek, v jehož spodním podlaží byl ponechán volný přístup k vývěru Zámeckého pramene. V rozsáhlé architektonické soutěži na projekt nové kolonády poté roku 1909 zvítězil návrh proslulého vídeňského architekta profesora Johanna Friedricha Ohmanna. Stavební práce byly zahájeny na podzim roku 1910 a výstavba secesního objektu kolonády poté probíhala v letech 1910-1912 pod vedením karlovarského stavitele Friedricha Seitze. Kolonádu tvořil soubor tří samostatných celků, kolonády Dolního zámeckého pramene, slunečních lázní a kolonády Horního Zámeckého pramene s novým kruhovým altánem, neseným osmi sloupy, do kterého byl přiveden další vývěr Zámeckého pramene, nazývaný od té doby Horní Zámecký pramen. Roku 1913 bylo pozadí vývěru Dolního Zámeckého pramene doplněno secesně ztvárněným monumentálním vytesaným vřídlovcovým reliéfem Ducha pramenů od vídeňského sochaře Wenzela Hejdy. Během 20. století byla původní otevřená kolonádní stavba několikrát upravována. V letech 1975-1985 byla v kolonádě Dolního zámeckého pramene umístěna socha Hygie, přenesená sem v souvislosti s výstavbou nové Vřídelní kolonády. V osmdesátých letech 20. století již však byla Zámecká kolonáda po letech devastace v kritickém stavu a její stavebně-technický stav zhoršil natolik, že musela být pro veřejnost uzavřena. Město Karlovy Vary proto připravilo několik projektů na rekonstrukci kolonády, které se však nepodařilo s ohledem na jejich finanční náročnost a nulovou návratnost zrealizovat. V roce 1998 zahájila společnost New Bridge jednání s městem Karlovy Vary o možnosti využití prostor kolonády pro lázeňsko-léčebné zařízení. Po složitých jednáních byla nakonec založena společnost Zámecké lázně a.s. s 10 % podílem města. Společnost Zámecké lázně a.s. jako investor poté zahájila projektové práce Adaptace Zámecké kolonády v Karlových Varech. Dne 23. prosince 1999 bylo vydáno stavební povolení a následně v letech 2000-2001 byl objekt Zámecké kolonády přebudován podle projektu ing. Arch. Alexandra Mikoláše při zachování všech podstatných architektonických prvků s novým použitím antikizujících motivů na komplexní léčebné zařízení nazvané Zámecké lázně celkovým nákladem 137 milionů korun. Při zemních pracích byly odkryty zbytky zdiva staré radnice a na stavbě poté proběhl záchranný archeologický průzkum. Zbytky zdiva historické budovy radnice byly nakonec v podzemí zakonservovány. V rámci přestavby Zámecké kolonády proběhla rekonstrukce prostoru Dolního Zámeckého pramene s reliéfem Ducha pramenů a adaptace původní kolonády Dolního pramene na bazénovou halu s léčebně-rehabilitačním bazénem s termominerální vodou a brouzdalištěm, přístupné dnes pouze klientům Zámeckých lázní, dále rekonstrukce volně přístupného kruhového altánu Horního Zámeckého pramene a adaptace původní kolonády Horního pramene na vanové lázně s termální vodou. Vznikla přístavba s novým hlavním vstupem a provozním a hospodářským zázemím a provedeny byly venkovní úpravy s novým prostorovým uspořádáním Tržiště se stromovou alejí a novou kašnou od akademického sochaře Jana Kotka z Karlových Varů. Dolní Zámecký pramen byl následně pro veřejnost přiveden do prostoru Tržní kolonády.

Atypický monolitický skelet secesní Zámecké kolonády je tvořen třemi samostatnými celky.

Kolonáda Dolního Zámeckého pramene ve spodní části, původně tvořená rozlehlou prosklenou výstavní a promenádní halou, západní stěnou zasazenou přímo do skalního ostrohu, byla adaptována na bazénovou halu s léčebně-rehabilitačním bazénem s termominerální vodou a brouzdalištěm. Kruhovitý prostor vývěru Dolního zámeckého pramene je doplněn secesně ztvárněným monumentálním vytesaným vřídlovcovým reliéfem Ducha pramenů na pozadí. Před průčelím objektu je umístěna přístavba hlavního vstupu s provozním a hospodářským zázemím, krytá vegetační střechou. Technické zařízení budovy je umístěno v podzemí. Na kolonádu navazoval areál Slunečních lázní v podobě otevřeného kruhového dvora, obklopeného arkádami. Kolonáda Horního Zámeckého pramene je tvořena kruhovým sloupovým altánem, doplněným původně malou připojenou sloupovou kolonádou, přestavěnou na vanové lázně s termální vodou.

Vývěr Zámeckého pramene o teplotě až 64 °C a vydatnosti až 200 l/min vyvěrá 14 m nad úrovní Vřídla a je nejvýše položeným ze všech karlovarských pramenů. Jímání Zámeckých pramenů je umístěno v suterénní chodbě pod tzv. Slunečním dvorem a bazénovým prostorem Zámeckých lázní.