Úvod > Architektonické památky > Kolešov - kaple Panny Marie Bolestné
Kolešov - kaple Panny Marie Bolestné
Pozdně barokní obecní kaple Panny Marie Bolestné byla vystavěna ve 2. polovině 18. století podle návrhu neznámého architekta ve svahu před bývalým hostincem čp. 1 na návsi uprostřed vsi Kolešov (Kolleschau). Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Někdy v době po roce 1963 proběhla nakonec celková demolice zdevastovaného objektu. Dnes zůstalo zachováno pouze obvodové zdivo do výšky 30-50 cm.
Obec: Kolešov (Kolleschau)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: ve svahu před usedlostí čp. 1 na návsi uprostřed vsi
GPS: 50°4'5.435"N, 13°11'56.439"E
Období vzniku: 2. polovina 18. století
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Demolice: po roce 1963
Stav: terénní nerovnosti
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Pozdně barokní obecní kaple Panny Marie Bolestné byla vystavěna ve druhé polovině 18. století podle návrhu neznámého architekta ve svahu před bývalým hostincem čp. 1 na návsi uprostřed vsi Kolešov (Kolleschau). Farou spadala kaple ke kostelu Povýšení sv. Kříže v Kobylé.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války již nebyla kaple užívána k církevním účelům, přestala být udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo následně rozkradeno či zničeno. Někdy v době po roce 1963 proběhla nakonec celková demolice tehdy již značně zdevastované bývalé obecní kaple Panny Marie Bolestné. Dnes zůstalo zachováno z bývalé kaple pouze obvodové zdivo do výšky asi 30-50 centimetrů mezi dvojicí kaštanů, zasypané sutí a zarovnané s okolním terénem.
Popis objektu
Pozdně barokní kamenná kaple na obdélném půdorysu o rozměrech asi 4 x 6 metrů s rovným závěrem a zaoblenými nárožími, krytá šindelovou mansardovou střechou s nasazenou velkou otevřenou osmibokou sloupkovou zvoničkou s cibulovou bání s makovicí a křížem na hrotnici. Vstupní západní průčelí kaple prolomené obdélným vchodem bývalo nad mohutnou vyloženou profilovanou římsou zakončeno lichoběžníkovým štítem s nikou, ve které bývala umístěna dřevěná soška Krista Trpitele z 19. století.
Boční stěny kaple bývaly prolomeny po jednom obdélném, segmentem zakončeném okně. V ose lichoběžníkového štítu nad závěrovou východní stěnou býval prolomen obdélný, segmentově zakončený vstupní otvor na půdu. Vnější stěny kaple bývaly členěny lizénovými rámci a pilastry na zaoblených nárožích a završeny mohutnou vyloženou profilovanou korunní římsou pod střechou.
Vnitřní prostor kaple býval plochostropý. Vnitřní zařízení kaple tvořil pozdně barokní oltářní obraz Korunování Panny Marie z druhé poloviny 18. století zavěšený na stěně závěru. Mezi inventář kaple tvořila rovněž soška sv. Anny Samotřetí, ojedinělý doklad lidové keramiky 19. století v této oblasti.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 514
Poche, E. a kol. 1978: Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 81
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 88
Valenčík, M. 2006: Ohrožené památky. Kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha, 69