Úvod > Architektonické památky > Kolešov - socha sv. Anny
Kolešov - socha sv. Anny

Pískovcovou sochu sv. Anny nechal zřídit v roce 1847 Anton Pleyer z usedlosti čp. 4 na památku své zesnulé manželky Anny pod mohutnou lípou při rozcestí u odbočky ze silnice od Žlutic severozápadně od vsi Kolešov (Kolleschau). Po roce 1945 však přestala být plastika udržována a postupně chátrala. Někdy na počátku 60. let 20. století však byl objekt rozvalen a vrcholová plastika svržena z podstavce. Někdy po roce 1970 byla zdevastovaná socha sv. Anny přenesena do Žlutice a dnes je umístěna v depozitáři žlutického muzea.
Objekt: figurální plastika na podstavci
Typologie: kamenosochařské památky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Kolešov (Kolleschau)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: pod mohutnou lípou na rozcestí u odbočky příjezdové silnice severozápadně od vsi
GPS: 50°4'9.115"N, 13°12'2.329"E
Období vzniku: 1847
Architekt: neznámý
Stavebník: Anton Pleyer
Materiál: pískovec / žula
Období devastace: po roce 1945
Památková ochrana: od 5. února 1964
Č. rejst. ÚSKP: 19719/4-911
Stav: v depozitáři
Přístupnost: otevírací hodiny
Historie objektu
Pískovcovou sochu sv. Anny nechal zřídit v roce 1847 Anton Pleyer z usedlosti čp. 4 na památku své zesnulé manželky Anny na obecním pozemku pod mohutnou lípou při rozcestí u odbočky do vsi ze silnice od Žlutic severozápadně od vsi Kolešov (Kolleschau). Autorem plastiky byla patrně některá z dílen Oswalda Josefa Wendy ve Žluticích nebo Stephana Borowetze a Josefa Herschera Manětíně, které během první poloviny 19. století pracovaly pro široké okolí. Stejný kameník však s jistotou vytvořil rovněž nedaleké sousoší Piety u Vladořic z roku 1849.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být plastika udržována a postupně chátrala. Dne 5. února 1964 byla socha sv. Anny u Kolešova zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 19719/4-911. Plastika byla poté převedena do majetku MNV Pšov. Někdy na počátku šedesátých let 20. století však byl objekt rozvalen a vrcholová plastika svržena z podstavce.
Rozvalený objekt byl poté někdy po roce 1970 přenesen na zahradu farního kostela sv. Petra a Pavla ve Žluticích. Vrcholová plastika byla tehdy již ve velmi zdevastovaném stavu, malá Marie měla uraženou hlavu a ruce, stejně tak byla poškozena kniha na hrudi sv. Anny. Vrcholová socha sv. Anny byla později přenesena na faru ve Žluticích a nakonec umístěna v depozitáři žlutického muzea v bývalých městských katakombách.
Popis objektu
Pískovcová socha sv. Anny s malou Marií na podstavci. Vrcholová figurální plastika v mírně podživotní velikosti je tvořena stojící postavou sv. Anny, doprovázenou malou Marií. Anna, hledící do krajiny, si levou rukou přidržuje na prsou zavřenou knihu a pravou klade na rameno malé Marii po svém pravém boku. Prostovlasá Marie s rukama složenýma na prsou vzhlíží k Anně. Postavy jsou oděny v dlouhá roucha, jejichž záhyby jsou řezbářsky pojaty, Anna má přes hlavu nataženou kápi, tváře postav plošně modelovány. Základnu plastiky tvoří nízké hranolové podesty s přesahujícími plastickými oblouky záhybů plášťů postav. Podesta plastiky malé Marie půdorysně vystupuje z levého předního rohu hlavní podesty ústřední sochy sv. Anny.
Vrcholová socha sv. Anny s malou Marií bývala umístěna na vrcholu hranolového pískovcového podstavce s profilovanou vyloženou horní krycí deskou a profilovanou patkou. Na přední straně podstavce býval v bohatě zdobené plastické oválné kartuši se symboly křídel po stranách vysekán německý věnovací nápis: „Errichtet zur Ehre der H. Anna durch Anton Pleyer aus Kolleschau zum andenken seines verstorbenen Eheweibes Anna N° 4 1847“ (Zřízeno k poctě sv. Anny Antonem Pleyerem z Kolešova na památku své zesnulé manželky Anny z čp. 4 v roce 1847).
Boční stěny podstavce byly zdobeny jednoduchými obdélnými vpadlými rámci, zadní strana bývala hladká, bez členění. Základnu podstavce tvořil nízký hranolový sokl se stěnami zdobenými jednoduchými obdélnými mělkými vpadlými rámci. Podstavec býval umístěn na nízkém kamenném stupni, složeném ze žulových bloků s horním profilovaným okrajem, spojených železnými kramlemi.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 513
Poche, E. a kol. 1978: Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 82
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 88