Úvod > Architektonické památky > Kolešov - socha sv. Barbory
Kolešov - socha sv. Barbory
Pískovcová socha sv. Barbory byla vztyčena v roce 1822 na bývalém rozcestí cest do Pšova a Kobylé v polích asi 300 m jihozápadně od vsi Kolešov (Kolleschau). Po roce 1945 však přestala být socha udržována a někdy poté byla rozvalena a poškozena. V 70. letech 20. století byly fragmenty plastiky převezeny do Žlutic a na místě zůstal pouze rozvalený podstavec, který postupně zarostl náletovými křovinami. V letech 2010-2011 bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci sochy.
Objekt: figurální plastika na podstavci
Typologie: kamenosochařské památky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Kolešov (Kolleschau)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při pravé straně cesty do Pšova v polích asi 300 m jihozápadně od vsi
GPS: 50°3'53.173"N, 13°11'48.097"E
Období vzniku: 1822
Architekt: neznámý
Materiál: pískovec
Období devastace: po roce 1945
Rekonstrukce: 2010-2011
Památková ochrana: od 5. února 1964 do 28. ledna 1980
Č. rejst. ÚSKP: 53247/4-910
Stav: obnovené
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Pískovcová socha sv. Barbory byla vztyčena v roce 1822 na bývalém rozcestí cest do Pšova a Kobylé v polích asi 300 metrů jihozápadně od vsi Kolešov (Kolleschau). Autorem plastiky byla patrně některá z dílen Oswalda Josefa Wendy ve Žluticích nebo Stephana Borowetze a Josefa Herschera Manětíně, které během první poloviny 19. století pracovaly pro široké okolí.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být socha udržována a postupně chátrala. Patrně někdy na počátku šedesátých let 20. století byla neudržovaná plastika rozvalena a poškozena, vrcholová socha byla tehdy rozlomena na dvě části. Dne 5. února 1964 byla poškozená socha sv. Barbory u Kolešova zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 53247/4-910.
V sedmdesátých letech 20. století byly následně fragmenty poničené plastiky, spodní část sochy sv. Anny a podesta s reliéfní výzdobou, převezeny na zahradu u farního kostela sv. Petra a Pavla ve Žluticích. Horní část sochy sv. Barbory již v té době chyběla. Na místě poté zůstal pouze rozvalený podstavec, který postupně zarostl náletovými křovinami. Dne 28. ledna 1980 byla poté z objektu sejmuta památková ochrana.
V roce 2010 byl po vysekání náletových křovin při budování lavičky v rámci výstavby nové naučné stezky náhodně objeven pod velkým dubem rozvalený podstavec zničeného objektu. V letech 2010-2011 následně přistoupil Spolek okrašlovací Vladař k celkové rekonstrukci sochy sv. Barbory. V srpnu roku 2010 byly jednotlivé části zchátralého podstavce převezeny do sochařského ateliéru Marcela Stoklasy v Nečinech, kde byly zbaveny nečistot, znovu sestaveny a celkově restaurovány. Obnovený podstavec byl následně v září roku 2010 osazen na původní stanoviště. Náklady na obnovu podstavce ve výši 17.000 Kč poskytla obec Pšov jako vlastník objektu.
Mezitím byly za pomoci faráře dohledány ve snosu kamenných fragmentů v zahradě u kostela sv. Petra a Pavla ve Žluticích dochované části vrcholové plastiky, které byly rovněž převezeny do sochařského ateliéru v Nečtinech. Kamenické práce provedl v roce 2011 sochař Marcel Stoklasa, který nově vytvořil chybějící horní polovinu sochy sv. Barbory a plasticky doplnil a renovoval rovněž dochované části plastiky a podesty. Na konci března roku 2011 byla následně obnovená vrcholová plastika osazena na restaurovaném podstavci. Náklady na obnovu ve výši 50 tisíc Kč byly získány z rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu a prostředků spolku.
Popis objektu
Pískovcová socha sv. Barbory na podstavci. Vrcholová figurální plastika představuje světici s korunou na hlavě, oděnou v šatech a dlouhém splývavém plášti. V levé ruce si světice drží před hrudí velký kalich, v pravé svěšené ruce pak drží meč. U pravé nohy světice je postaven model věže se třemi okny, jeden z atributů. Podesta sochy v podobě nízkého hranolového soklu je v mělkých obdélných rámcích po stranách zdobena reliéfy poprsí sv. Máří Magdalény a sv. Šimona, na přední straně symbolem Božího oka a na zadní straně rostlinným dekorem. Pod reliéfy jsou vysekány jména světců s výplní černé barvy.
Vrcholová plastika s podestou je osazena na vrcholu vysokého pískovcového hranolového podstavce s mohutnou vynesenou profilovanou horní krycí deskou a mohutnou hranolovou patkou. Stěny podstavce i patky jsou zdobeny vyrytými obdélnými rámci s polokruhově projmutými rohy. V horní části přední strany středové části podstavce je umístěna schránka na obětiny s kruhovým otvorem, opatřená původně železnými dvířky. Podstavec je postaven na jednom kamenném stupni.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 513
Poche, E. a kol. 1978: Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 82
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 88