Kostrčany - panské sídlo

První písemná zmínka o vsi Kostrčany (Kosterschan) pochází z listin Hynka z Dubé pro pražského biskupa Tobiáše z Bechyně z doby kolem roku 1295, ve které je uveden první doložený majitel rytíř Mikuláš z Kostrčan s neúplným predikátem ve tvaru „de Co…czan“. Zmínka dovoluje již tehdy předpokládat existenci zdejšího šlechtického zboží a panského sídla, snad gotické tvrze, neznámé polohy a podoby. Mikulášovými potomky snad byli bratři Buzek a Jordan z Kostrčan, zmiňovaní počátkem druhé poloviny 14. století. Buzek se dne 12. června 1359 podílel na nadaci kostela sv. Václava v Nahořečicích, k níž přispěl ročním platem půl kopy českých grošů. Roku 1360 pak oba bratři vystupovali jako svědci nadace kostela v Liblíně.

Někdy po roce 1360 došlo k rozdělení kostrčanského zboží na několik dílů neznámé velikosti. Vlastní statek s poplužním dvorem a tvrzí poté drželi nástupci bratrů Buzka a Jordana, Beneš a Petr z Kostrčan. Když před rokem 1387 Petr zemřel, jeho část majetku byla dne 14. července 1387 provolána právem královské odúmrti v Kadani. Zpráva tehdy zmiňuje ve vsi výslovně poplužní dvůr („curia arature“). Jelikož se v předepsané lhůtě nikdo nepřihlásil, český král Václav IV. postoupil dne 29. ledna 1388 majetek po Petrovi, totiž půl poplužního dvora v Kostrčanech s polovinou poddanských usedlostí, lesů a polí s loukami a dalším příslušenstvím Ferlichovi z Tuhnice, který je však postoupil dne 4. října 1389 za 6 kop českých grošů Benešovi z Kostrčan s výjimkou věna, které na vsi zapsal manželce Stříže. Beneš z Kostrčan tak získal téměř celou ves do svého majetku.

V letech 1406 až 1407 se Beneš z Kostrčan účastnil soudního řízení o majetek ve vzdálené Velemyšlevsi. Roku 1407 se zúčastnil rovněž soudní pře mezi Vilémem z Nečtin a na Žluticích s Borešem z Oseka a z Jeřeně. Dne 8. dubna 1407 Beneš z Kostrčan stvrdil povinnost majitelů kostrčanského statku dávat roční plat půl kopy českých grošů ke kostelu sv. Václava v Nahořečicích. Současně s Benešem však žili ještě dva další majitelé částí vsi. Jedním z nich byl Aleš, syn Vladův (patrně Václava z Račedic), připomínaný poprvé v listině ze dne 5. prosince 1391, který však již roku 1395 nežil. O pozůstalost po něm, provolanou jako odúmrť dne 19. května 1395 v Žatci, se přihlásil další spoludržitel Kostrčan, Purkhard, který ji po něm také získal. Velikost jeho majetku v Kostrčanech není známá, jistě mu však patřila menší část vsi s příslušenstvím, neboť její větší díl náležel Benešovi. Poslední zmínka o Purkhardovi pochází z let 1408 až 1409, kdy se účastnil soudní pře Vlada z Polák s Janem z Nahořečic.

Roku 1441 jsou na odpovědním listu Jana z Gutštejna, Jana z Vrtby a několika dalších západočeských šlechticů městu Česku Budějovice uvedeni rovněž bratři Jan a Kunát z Kostrčan, pravděpodobně potomci původních majitelů Kostrčan. Po roce 1441 však patrně držel Jan nedaleký statek Řepany a jeho bratru zůstaly Kostrčany. V zápise půhonu ze dne 20. prosince 1455 totiž vystupovali „bratři Jan z Řepan a Kunát z Kostrčan“. Poslední zmínka o nich pochází z roku 1465, kdy „Johannes et Cunat fratres de Costrczan“ poháněli k soudu Jana z Lipence a z Kolešova. Následně byla ves se statkem pravděpodobně rozdělena opět na dvě části. Jednu z nich získali v neupřesněné době páni z Doupova, majitelé sousední Valče, druhou Horové z Ocelovic, sedící od poloviny 15. století na jižněji ležících Libkovicích.

Na počátku 16. století držel část vsi s tvrzí, poplužním dvorem a příslušenstvím Václav Valecký z Doupova, menší část vsi s druhým poplužním dvorem Václav Hora z Ocelovic. V roce 1521 se Asman Štampach ze Štampachu, nový majitel sousedního statku Luka, rozhodl pro koupi a scelení kostrčanského zboží. Nejprve koupil od Václava Valeckého z Doupova za 200 kop českých grošů jeho díl vsi, totiž „tvrz, dvůr poplužní s poplužím a dvory kmetcí s platem, co tu má“ a veškeré příslušenství, a vzápětí rovněž kostrčanský majetek Václava Hory z Ocelovic, „dvůr poplužní s poplužím, dvory kmetcí s platem tudíž což tu má s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, s mlýnem s platem i se vším panstvím což tu má“ za dalších 100 kop českých grošů.

Jedná se o první přímou písemnou zmínku o zdejší tvrzi, v následujících letech jsou zprávy o ní již pravidelné, avšak bez upřesňujícího popisu. Zda tehdy výslovně uváděná tvrz, existující ve vsi prokazatelně během 16. a 17. století, stavebně navazovala na starší objekt, není zřejmé. Nelze vyloučit, že nejstarší panské sídlo leželo mimo ves či v její těsné blízkosti, až bylo v blíže neznámé době vystřídáno mladší stavbou pozdně gotické tvrze, ležící zřejmě v areálu poplužního dvora, rozkládajícího se na jednom z nevyšších míst ve vsi.