Úvod > Architektonické památky > Kozlov - Schwarzmichlův kříž
Kozlov - Schwarzmichlův kříž
Železný kříž, nazývaný Schwarzmichlův kříž (Schwarzmichl-Kreuz), byl vztyčen v 1. polovině 19. století na bývalém rozcestí při cestě k novému hřbitovu na západním okraji vsi Kozlov (Koßlau). Po roce 1945 však přestal být kříž udržován a postupně chátral. Někdy v průběhu 2. poloviny 20. století byl z podstavce nakonec odlomen vrcholový kříž. Podstavec ulomeného kříže mezi dvojicí mohutných javorů je dnes částečně zapuštěn do terénu.
Obec: Kozlov (Koßlau)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: mezi dvojicí javorů při cestě ke hřbitovu na západním okraji vsi
GPS: 50°6'27.289"N, 13°1'22.010"E
Období vzniku: 1. polovina 19. století
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Stav: zdevastované
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Železný kříž od neznámého autora, nazývaný Schwarzmichlův kříž (Schwarzmichl-Kreuz), byl vztyčen patrně v první polovině 19. století na bývalém rozcestí při cestě k novému hřbitovu na západním okraji vsi Kozlov (Koßlau). Kříž v této poloze je prvně zachycen na mapě stabilního katastru vsi z roku 1841. V době před rokem 1945 o kříž pečovala rodina Rudolfa Hergeta z usedlosti čp. 29, zvané „U Schwarzmichlů“ (bei Schwarzmichl), naproti jejichž pole kříž stával.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být kříž udržován a postupně chátral. Někdy v průběhu druhé poloviny 20. století byl z podstavce nakonec násilně odlomen vrcholový kříž. Podstavec ulomeného kříže mezi dvojicí mohutných javorů je dnes částečně zapuštěn do terénu.
Popis objektu
Železný kříž na podstavci. Kovaný železný vrcholový kříž dnes již neznámé podoby a provedení býval osazen na vrcholu jednoduchého žulového podstavce s konkávně projmutými stěna a mohutnou profilovanou stupňovanou hlavicí s širokou římsou. V horní zarovnané ploše hlavice podstavce bývala připevněna dnes již rovněž ulomená zadní železná opěrka vrcholového kříže.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 280.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 105.