Úvod > Architektonické památky > Kyselka - kaple sv. Anny
Kyselka - kaple sv. Anny
Pseudorománskou kapli sv. Anny nechala vystavět v roce 1884 hraběnka Anna Nostitz-Rieneck z vděčnosti za své uzdravení zdejšími prameny na skalnatém ostrohu nad hlavní silnicí uprostřed lázeňské obce Kyselka (Giesshübl-Sauerbrunn). V červnu roku 1884 byla dokončená kaple slavnostně vysvěcena. Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně zchátrala.
Obec: Kyselka (Gießhübl-Sauerbrunn)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na ostrohu na pravém břehu řeky Ohře uprostřed lázeňské obce
GPS: 50°15'44.257"N, 13°0'4.044"E
Období vzniku: 1884
Architekt: neznámý
Stavebník: Anna Nostitz-Rieneck
Slavnostní vysvěcení: červen 1884
Období devastace: po roce 1945
Stav: zachovalé
Přístupnost: přístupné exteriéry
Historie objektu
Pseudorománskou kapli sv. Anny nechala vystavět v roce 1884 hraběnka Anna Nostitz-Rieneck z vděčnosti za své uzdravení zdejšími prameny podle návrhu neznámého architekta na tehdy odlesněném výrazném skalnatém ostrohu nad hlavní silnicí na pravém břehu řeky Ohře uprostřed lázeňské obce Kyselka (Giesshübl-Sauerbrunn). V červnu roku 1884 byla dokončená kaple slavnostně vysvěcena. Kapli hojně navštěvoval majitel zdejších lázní Heinrich Mattoni, který se zde denně modlil za uzdravení své nemocné dcery Kamilky, která měla tuberkulózu.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo následně rozkradeno či zničeno. V roce 1967 byla v kapli objevena kovová schránka s dokumenty z doby výstavby kaple v roce 1884. Ve schránce bylo uloženo poselství dalším generacím, seznamy významných lázeňských hostů, dobové mince a různé publikace o Kyselce. Někdy během druhé poloviny 20. století byl vyrabovaný a zdevastovaný interiér kaple necitlivě upraven, na místě oltáře bylo vybudováno dokonce novodobé ohniště s digestoří, jejíž roura na odvod kouře byla proražena přímo klenbou a střechou kaple. Podlaha kaple byla pokryta parketami.
Popis objektu
Pseudorománská kaple z režného zdiva na obdélném půdorysu o délce lodi 6,9 metru, zakončená neodsazenou polokruhovou apsidou, krytá sedlovou, nad závěrem zvalbenou břidlicovou střechou s částečně vystupující pískovcovou otevřenou hranolovou zvoničkou, vynesenou na konzolách nad průčelím, završenou oplechovanou jehlancovou stříškou s makovicí a zdobeným latinským křížem na vrcholu. Vstupní jihozápadní průčelí kaple je před obdélným vchodem s půlkruhovým okénkem v nadpraží zvýrazněno představěným zaklenutým portikem nad předsazeným kamenným schodištěm o čtyřech stupních se sedlovou stříškou, vynesenou na dvou kamenných sloupích se zdobenými hlavicemi a profilovanými patkami a dvou zdobených konzolách. Průčelí je završeno trojúhelníkovým štítem s profilovaným kruhovým oknem s pískovcovou kružbou v ose.
Podélné stěny kaple, doplněné opěrnými pilíři z pískovcových kvádrů, jsou prolomeny dvojicí sdružených obdélných, polokruhově zakončených oken se středovým sloupem se zdobenou hlavicí a profilovanou patkou. Presbytář kaple je otevřen třemi obdélnými, polokruhově zakončenými okny. Vnější stěny kaple jsou vystavěny na podezdívce z pískovcových kvádrů.
Vnitřní prostor lodi kaple je sklenut křížovou klenbou. Presbytář se do lodi otevírá arkádou nižšího, půlkruhově zaklenutého ústupkového triumfálního oblouku, vyneseného na zdvojených polosloupech se zdobenými hlavicemi a profilovanými patkami. Prostor polokruhové apsidy je sklenut žebrovou klenbou.
Jednoduché vnitřní zařízení z doby výstavby kaple tvořila původně socha sv. Anny s Pannou Marií umístěná na oltáři. V interiéru kaple se nacházela rovněž hliněná plastika dívky, která je dnes uložena v kostele sv. Anny v Sedleci.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 39