Loket - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

V roce 1716 rozhodla loketská městská o výstavbě nového sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice jako poděkování za odvrácení morové nákazy. Dne 21. března 1716 byla následně vypsána architektonická soutěž na návrh morového sloupu, která poté trvala až do 26. března 1717. Své návrhy doplněné modely sloupů tehdy zaslali dva chebští sochaři Wihelm Felsner a Johann Karl Stülp, žlutický sochař Oswald Josef Wenda a loketský kameník Lambacher. Do užšího výběru se dostal návrh sochaře Wendy, který právě dokončil trojiční sloup v Karlových Varech a návrhy chebských umělců. Vítězem se nakonec stal chebský sochař Johann Karl Stülp, kterému bylo vyplaceno 15 zlatých za přijatý model.

Samotný trojboký vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice byl vystavěn v letech 1718-1719 podle návrhu sochaře Johanna Karla Stülpa z Waldsassenu, který byl tehdy ve službách města Chebu, ve středu náměstí uprostřed historického jádra města Loket (Elbogen) celkovým nákladem 104 tisíc zlatých. Stavební práce provedli loketští kameníci, otec a syn Martin a Šebestián Lambecherovi celkovým nákladem 103 zlatých. Stülp sám vytvořil šest plastik světců a třech andělů, 27 reliéfových polí a další šest rostlinných plastik, za což mu bylo vyplaceno podle kvitance celkem 329 zlatých 30 krejcarů.

Podle měsíčních účtů města Lokte pomáhal při stavbě trojičného sloupu rovněž tepelský polír Johann Wolfgang Braunbock, někdejší dvorní stavitel architekta Kryštofa Dientzenhofera. Na stavbě sloupu je rovněž doložen neznámý sochař z Jáchymova, patrně Johann Georg Grobitsch a pražští tesaři J. Huber a K. Rödl. Roku 1718 kontroloval žlutický sochař Oswald Josef Wenda tři dokončené plastiky světců, sv. Václava, sv. Floriána a sv. Jana Křtitele. V průběhu stavby bylo rozhodnuto, že bude podoba sloupu doplněna dalšími třemi plastikami světců na půlkruhových podstavcích, přistavěných do konkávně zalomených ploch původně prostého trojbokého podstavce, sv. Jana Nepomuckého, sv. Šebestiána a Panny Marie.

Dne 3. května 1958 byl sloup se sousoším Nejsvětější Trojice zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 29746/4-684. V roce 2001 proběhla celková rekonstrukce sloupu, další opravy proběhly v roce 2008.

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice je založen na trigonální kompozici s dvoustupňovým trojbokým podstavcem, doplněným plastikami světců, trojbokým sloupem a vrcholovým sousoším. Hlavní výjev je orientován k východu, aby ho bylo vidět při příchodu na náměstí od původní městské brány. Dominantní figurální vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice z jemnozrnného pískovce je tvořeno plastikami Boha Otce s žezlem, Syna s křížem a Ducha Svatého v podobě holubice ve svatozáři. Základnu sousoší tvoří plastické oblaka.

Vrcholové sousoší je umístěno na vrcholu trojbokého sloupu z šedé žuly se zkosenými nárožími a profilovanou hlavicí z jemnozrnného pískovce, zdobenou postavami andílků, rostlinným dekorem a volutovými nárožími. Ve vystouplých obdélných středových rámcích jsou vysekány pozlacené latinské s chronogramy na roku 1719. Na pohledové východní straně sloupu je umístěn nápis: „GLORIA TRIVNI DEO PATRI DEO FILIO DEO SPIRITVI SANCTO“ (Sláva Trojjedinému Bohu Otci, Bohu Synu, Bohu Duchu svatému). Na severozápadní straně sloupu nápis: „SIT DEO GENITORI VNIGENITOq[ve] SANCTO PROCEDENTI AB VTROq[ve] TRINIS PAR ADORATIO“ (Budiž Bohu Roditeli a Jednorozenému, svatému Vycházejícímu z jednoho i druhého, třem stejné uctívání). Na jihozápadní straně nápis: „SIT CREATORI REDEMPTORI SALVTIFEROq[ve] SPIRATORI HONOR ET IVBILATIO“ (Budiž Stvořiteli, Vykupiteli a spásonosnému Oduševňovateli čest a sláva).

Základnu sloupu s vrcholovým sousoším tvoří dvojstupňový podstavec na trojbokém půdorysu se zvýrazněnými nárožími. Horní patro tvoří trojboký podstavec z šedé žuly s volutami v nárožích a konkávně prohnutými stranami a profilovanou patkou, doplněný horní profilovanou krycí deskou z jemnozrnného pískovce. Na výběžcích římsy v nárožích jsou postaveny pískovcové plastiky archandělů na nízkých profilovaných hranolových soklech, sochy sv. Michaela, sv. Gabriela a sv. Rafeala.

Spodní patro je tvořeno trojbokým podstavcem z šedé žuly s hranolovými pilíři v nárožích, konkávně prohnutými stranami se středovými půlkruhovými podstavci, profilovanou patkou s mohutným soklem, doplněný horní profilovanou krycí deskou z jemnozrnného pískovce. Na vystupujících žebrech římsy nad hranolovými nárožními podavci s pozlacenými latinskými nápisy s chronogramem na rok 1719 jsou postaveny pískovcové plastiky světců. V jihovýchodním nároží je postavena socha sv. Václava, na podstavci je vyveden nápis: „DVX BOHEMIAE PRINCEPS PACIS ORA PRO NOBIS“ (Vévodo české země, kníže míru, pros za nás). V severovýchodním nároží je postavena socha sv. Floriána na podstavci s nápisem: „VT IGNIS NON LAEDAT SANCTVS FLORIANVS IMPETRET“ (Aby oheň neškodil, svatý Florián nechť dosáhne). V západním nároží pak socha sv. Jana Křtitele na podstavci s nápisem: „CHRISTI PRAECVRSOR QVO INTER NATOS NON EST MAIOR SIS NOBIS IBI FORTIS DEFENSOR“ (Předchůdce Kristův, nad něhož není mezi zrozenými většího, budiž nám tam mocným ochráncem).

Na půlkruhových podstavcích v osách stran s pozlacenými latinskými nápisy s chronogramem na rok 1719, doplněné nikami s pozlacenými mřížkami, jsou postaveny další pískovcové plastiky světců. Na jižní straně socha Panny Marie Neposkvrněné (Immaculata) postavena na podstavci s nápisem: „VIRGO SINE LABE GENATA CHRISTI DEI MATER INVIOLATA SIS NOB{I}IS PATRONA“ (Panna beze skvrny zrozená, Krista Boha matka bezúhonná, budiž naší patronkou). Na jihozápadní straně socha sv. Šebestiána na podstavci s nápisem: „A LVE LIBERET DEVS OMNES HABITANTES CVBITI“ (Od moru nechť osvobodí Bůh všechny obyvatele Lokte). Na severozápadní straně pak socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci s nápisem: „SPECIALIS FAMAE PATRONE IN VRBE PRAGENSI GLORIOSE DEPOSITE NOS POENITENTES BENIGNE INTVERE“ (Obzvláštní pověsti ochránce, ve Městě pražském slavně pohřbený, nás litující dobrotivě popatři). Na východní pohledové straně je na podstavci pod sochou Panny Marie připojen pískovcová plastická kartuše s reliéfním loketským městským znakem, obklopeným latinským pamětním nápisem s chronogramem na rok 1719: „ANNO QVO CVBITENSES PRETIO DATO LITMITZ RELVERE“ (Roku, jehož Loketští, cenu davše, Lipnici vyplatili).

Podstavec je obklopen kamennou kuželkovou balustrádou na šestibokém půdorysu s konkávně prohnutými středovými stranami, s šesti hranolovými sloupky, zdobenými reliéfním rostlinným dekorem. Trojiční sloup se zábradlím je postaven na schodišti o třech profilovaných kamenných stupních, zachovávajícím půdorys zábradlí. Celý objekt je pak postaven na jednoduchém nízkém dlážděném stupni na šestibokém půdorysu. Na úrovni stupně bývalo dříve umístěno vysoké zdobené kované zábradlí.