Úvod > Architektonické památky > Luka - kaple sv. Anny
Luka - kaple sv. Anny

Raně barokní hřbitovní kaple sv. Anny byla vystavěna v letech 1648-1653 na novém asi 300 m jižně od vsi Luka (Luck). Stavbu kaple započal v roce 1648 tehdejší držitel zdejšího panství Jan Jindřich Pröllhofer z Purkersdorfu a po jeho smrti ji dokončila vdova Anna, rozená Štampachová. Po roce 1945 však přestal kaple sloužit svému účelu, přestala být udržována a postupně zchátrala. Vnitřní zařízení bylo rozkradeno či zničeno, dochovaly se pouze torza oltářů a kazatelny.
Obec: Luka (Luck)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na hřbitově asi 300 m jižně od vsi
GPS: 50°9'9.353"N, 13°8'53.557"E
Období vzniku: 1648-1653
Architekt: neznámý
Stavebník: Heinrich a Anna Pröllhofer z Purkersdorfu
Období devastace: po roce 1945
Památková ochrana: od 11. února 1964
Č. rejst. ÚSKP: 22795/4-936
Stav: zchátralé
Přístupnost: přístupné exteriéry
Historie objektu
Raně barokní hřbitovní kaple sv. Anny byla vystavěna v letech 1648-1653 podle návrhu neznámého architekta na novém hřbitově, založeném roku 1612, asi 300 metrů jižně od vsi Luka (Luck). Stavbu kaple započal na svátek sv. Anny v roce 1648 tehdejší držitel zdejšího panství Jan Jindřich Pröllhofer z Purkersdorfu a po jeho smrti ji do roku 1653 nechala dokončit vdova Anna, rozená Štampachová. Farou spadala kaple ke kostelu sv. Vavřince v Lukách. V roce 1710 byl vynesen nový dřevěný malovaný kazetový strop kaple, který musel být roku 1717 opravován. Zdejší hřbitov byl v letech 1819, 1880 a 1930 postupně rozšiřován. Roku 1918 věnovala do zvoničky kaple Katharina Glötzl ze Záhoří nový zvonek, který nahradil původní zvon patrně zrekvírovaný během první světové války.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal kaple sloužit svému účelu, přestala být udržována a postupně chátrala. V průběhu druhé poloviny 20. století se stala cílem nájezdů zlodějů a většina vnitřního vybavení byla rozkradena či zničena, dochovaly se pouze torza oltářů a kazatelny. Dne 11. února 1964 byla kaple sv. Anny v Lukách zapsána na státní seznam kulturních památek České republiky pod rejtř. č. 22795/4-936. V polovině šedesátých let 20. století byla původní šindelová krytina nahrazena plechem. V roce 2023 byla hřbitovní kaple sv. Anny spolu s pozemkem převeden z vlastnictví římsko-katolické církve do majetku obce Verušičky.
Popis objektu
Velká neorientovaná raně barokní kaple s lodí na obdélném půdorysu s užším odsazeným užším čtvercovým presbytářem s rovným závěrem, krytá původně šindelovou, dnes plechovou valbovou střechou se šestibokou sloupkovou zvoničkou se zvonovou bání. Vstupy do kaple jsou vedeny obdélnými portály vchodů, prolomenými v jihozápadní a jihovýchodní stěně lodi. Jihovýchodní podélná stěna lodi je prolomena dvěma, presbytáře pak jedním oknem s odsazeným polokruhem. Stejné okno v severozápadní boční stěně presbytáře je zazděno. Vnější stěny kaple jsou hladké, bez členění. Ve vnější závěrové stěně presbytáře je umístěna zasklená nika.
Vnitřní prostor kaple je plochostropý, krytý dřevěným malovaným kazetovým stropem z roku 1710, opravovaným roku 1717. Na stropě se nachází nápis: „Anno 1710 Gebauet, 1717 Renoviert“. Triumfální oblouk kaple je zakončen polokruhem. V lodi kaple je umístěna dřevěná kruchta. Jednotlivá pole zábradlí kruchty bývala původně doplněna zlidovělými obrazy sedmi výjevů ze života sv. Anny: Manželství se sv. Jáchymem, sv. Jáchym u velekněze, Rozhodnutí Nejsvětější Trojice, Narození Panny Marie, Odchod do chrámu, Anna učí dceru Marii, Sňatek Panny Marie.
Vnitřní zařízení kaple tvoří zdevastovaný portálový sloupový hlavní oltář v raně barokních formách z doby kolem roku 1650, pocházející z farního kostela sv. Vavřince v Lukách. Architektura oltáře doplněna boltcovým ornamentem. Ve středové nice bývala původně postavena polychromovaná soška sv. Anny Samotřetí, která však byla roku 1987 ukradena. V nástavci oltáře bývalo umístěno sousoší Nejsvětější Trojice. V ornamentice nástavce jsou vyvedeny znaky šlechtických rodů z okolí (Collonů z Felsu).
Při stěně lodi je po pravé straně triumfálního oblouku postaven pozůstatek jednoduchého soudobého boltcového postranního oltáře, původně se středovým obrazem sv. Anny Samotřetí v jednoduchém rámu a německým pamětním nápisem v nástavci: „Anno 1648, am Tag St. Anna ist diese Capell von dem WohlEdelgebohren Herrn Hanuss Heynrich Prollhoffer von Herschdorft Haubtman dess Satzer Herr auff Luck, Werscheditz und Wochowa zur Ehre Gottes der Hey. St. Anna gestiftet. Anno 1653 nach dess Seele Herrn ableiben, hat hinterlassene Fraw Wittib Anna Prollhofferin, geborene Stampachin, auch Seele solche Capell volstendig aufbauen lassen, deren sellen Gott am Jüngstentag eine fröhliche auffersteung zum ewogen Freudenleben geben und verleihen wolle“. Na levé straně triumfálního oblouku je umístěna dřevěná pětiboká kazatelna s jednoduchou stříškou, doplněná původně malbami Evangelistů spolu s Ježíšem Kristem se Zeměkoulí v polích koše kazatelny. V lodi kaple se dochovalo několik dřevěných lavic.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 310.
Emanuel POCHE, Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha 1978, s. 327.
Jaroslaus SCHALLER, Topographie des Königreichs Böhmen. Zwenter Theil. Ellbogner Kreis, Praha 1785, s. 117.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 167.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 165-166.