Úvod > Architektonické památky > Luka - kaple sv. Anny
Luka - kaple sv. Anny

Typologie: sakrální stavby
Kategorie: architektonické památky
Obec: Luka (Luck)
Okres: Karlovy Vary
GPS: 50°9'9.353"N, 13°8'53.557"E
Stav: zchátralé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Hřbitovní kaple sv. Anny byla postavena v letech 1648-1653 na hřbitově, založeném roku 1612, jižně od obce Luka (Luck). Stavbu kaple započal na svátek sv. Anny v roce 1648 tehdejší držitel zdejšího panství Heinrich Pröllhofer z Purkersdorfu a po jeho smrti ji nechala dokončit vdova Anna, rozená Štampachová. V roce 1710 byl vynesen nový dřevěný malovaný kazetový strop kaple, který musel být roku 1717 opravován. Zdejší hřbitov byl v letech 1819, 1880 a 1930 postupně rozšiřován. Roku 1918 věnovala do zvoničky kaple Katharina Glötzl ze Záhoří nový zvonek, který nahradil původní zvon patrně zrekvírovaný během první světové války. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal kaple sloužit svému účelu, přestala být udržována a postupně chátrala. V průběhu druhé poloviny 20. století se stala cílem nájezdů zlodějů a většina vnitřního vybavení byla rozkradena či zničena, dochovaly se pouze torza oltářů a kazatelny.
Popis objektu
Velká neorientovaná obdélná kaple s užším odsazeným pravoúhlým presbytářem s rovným závěrem, krytá původně šindelovou, dnes plechovou valbovou střechou se šestibokou sloupkovou zvoničkou se zvonovou bání. Vstupy do kaple jsou vedeny obdélnými portály vchodů, prolomenými v jihozápadní a jihovýchodní stěně lodi. Jihovýchodní podélná stěna lodi je prolomena dvěmi, presbytáře pak jedním oknem s odsazeným polokruhem. Stejné okno v severozápadní boční stěně presbytáře je zazděno. Vnější stěny kaple jsou hladké, bez členění. Ve vnější závěrové stěně presbytáře je umístěna zasklená nika.
Vnitřní prostor kaple je plochostropý, krytý dřevěným malovaným kazetovým stropem z roku 1710, opravovaným roku 1717. Na stropě se nachází nápis: „Anno 1710 Gebauet, 1717 Renoviert“. Triumfální oblouk kaple je zakončen polokruhem. V lodi kaple je umístěna dřevěná kruchta. Jednotlivá pole zábradlí kruchty bývala původně doplněna zlidovělými obrazy sedmi výjevů ze života sv. Anny: Manželství se sv. Jáchymem, sv. Jáchym u velekněze, Rozhodnutí Nejsvětější Trojice, Narození Panny Marie, Odchod do chrámu, Anna učí dceru Marii, Sňatek Panny Marie.
Vnitřní zařízení kaple tvoří zdevastovaný portálový sloupový hlavní oltář v raně barokních formách z doby kolem roku 1650, pocházející z farního kostela sv. Vavřince. Architektura oltáře doplněna boltcovým ornamentem. Ve středové nice bývala původně postavena polychromovaná soška sv. Anny Samétřetí, která však byla roku 1987 ukradena. V nástavci oltáře bývalo umístěno sousoší Nejsvětější Trojice. V ornamentice nástavce jsou vyvedeny znaky šlechtických rodů z okolí (Collonů z Felsu). Při stěně lodi je po pravé straně triumfálního oblouku postaven pozůstatek jednoduchého soudobého boltcového postranního oltáře, původně se středovým obrazem sv. Anny Samétřetí v jednoduchém rámu a německým pamětním nápisem v nástavci: „Anno 1648, am Tag St. Anna ist diese Capell von dem WohlEdelgebohren Herrn Hanuss Heynrich Prollhoffer von Herschdorft Haubtman dess Satzer Herr auff Luck, Werscheditz und Wochowa zur Ehre Gottes der Hey. St. Anna gestiftet. Anno 1653 nach dess Seele Herrn ableiben, hat hinterlassene Fraw Wittib Anna Prollhofferin, geborene Stampachin, auch Seele solche Capell volstendig aufbauen lassen, deren sellen Gott am Jüngstentag eine fröhliche auffersteung zum ewogen Freudenleben geben und verleihen wolle“. Na levé straně triumfálního oblouku je umístěna dřevěná pětiboká kazatelna s jednoduchou stříškou, doplněná původně malbami Evangelistů spolu s Ježíšem Kristem se Zeměkoulí v polích koše kazatelny. V lodi kaple se dochovalo několik dřevěných lavic.
Při vnější stěně kaple a podél ohradní zdi hřbitova je umístěno několik starých náhrobků s německými texty.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 327
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 165/166