Luka - pivovar

Panský pivovar byl založen patrně ve druhé polovině 17. století za tehdejšího vlastníka zdejšího panství Volfganga Libštejnského z Kolovrat jako součást hospodářského dvora severovýchodně od nově vystavěného zámku na západním okraji vsi Luka (Luck). První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1731. V Sommerově topografii z roku 1847 je dominikální pivovar v Lukách uváděn na 14 sudů.

V roce 1883 koupil zdejší panství poslanec Dr. Emanuel Milner, který nechal starší a nepříliš výkonný pivovarský provoz přestavět a modernizovat výrobní technologie. Krátce poté pivovar za sládka Jana Schustera vystavoval až 6000 hektolitrů piva ročně. Var býval udáván čtyřicetihektolitrový, pohyb zprvu ještě ruční, posléze však již strojní. Roku 1905 byl následně vrchnostenský statek Luka spolu s poplužním dvorem rozparcelován a pozemky prodány s desetiletou splátkou hospodářům z Luk a okolí a bývalým zaměstnancům panství. Samotný pivovar později převzalo družstvo založené za tímto účelem. Ve výrobním roce 1910-1911 bylo dosaženo rekordního výstavu luckého pivovaru v objemu 7000 hektolitrů piva. Ve válečných letech 1915-1918 byla však zdejší výrova piva pozastavena.

V roce 1919 zakoupil pivovar v Lukách spolu s hospodářskými budovami sládek Karl A. Wolf. Poslední známý výstav 2100 hektolitrů piva je za výrobní rok 1922-1923. Následně bylo roku 1923 vaření piva ukončeno. V roce 1929 byla část pivovaru přeměněna na mlékárenský provoz, který zde poté fungoval až do roku 1936, kdy byla v místní části Ziegelhütten postavena nová mlékárna. Roku 1930 prodal sládek Karl A. Wolf bývalý pivovar v Lukách společnosti Drehersche Exportbrauerei GmbH v Žatci, která v areálu zřídila sklad vývozního piva. V roce 1934 si poté velkou část prostor pivovaru pronajalo skladové družstvo ve Žluticích. Před rokem 1945 tak v areálu bývalého pivovaru v Lukách sídlila v objektu čp. 101 pobočka Žateckého exportního pivovaru a v objektu čp. 102 pobočka žlutického skladového družstva.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války využívalo prostory bývalého pivovaru místní JZD a celý areál postupně chátral. Po roce 1989 zůstal areál bývalého pivovar zcela opuštěn, využívána byla pouze část někdejší sladovny, ostatní objekty se postupně měnily ve zříceniny. V červenci roku 2021 bylo přistoupeno k postupné rekonstrukci objektu bývalého pivovaru. Dominantní budova sladovny byla opatřena novým krovem a nově zastřešena. Zdevastované objekty v severní části areálu byly strženy.

Areál pivovaru se skládal ze dvou propojených budov. Jižní část tvoří dominantní čtyřpatrový objekt hvozdu se sladovnou na půdorysu písmene „L“, krytý sedlovými střechami. Nad hřeben střechy západního traktu vystupuje vysoký cihlový parník (hvozdový komín). Přízemí objektu je vyzděno z lomového kamene, patra pak z pálených cihel. Stěny jsou omítané. Přízemí objektu je opatřeno stropem z betonových překladů. Další patra, přístupná původními dřevěnými schodišti, jsou kryta trámovými stropy. V interiéru se dochovaly zbytky pivovarské technologie, náduvníky na ječmen, různé druhy potrubních dopravníků, dřevěná síta, pozůstatky transmise s dřevěnými koly a hřídelí, či fukar, který vháněl materiál do vrchních pater.

Severně stávala přízemní podsklepená budova vlastního pivovaru, krytá dvojící souběžných polovalbových střech, přístupná spojovací chodbou. Pivovar s varnou přecházel v chladnici. K pivovaru přiléhal zbytek chladného hospodářství se spilkou. V interiéru se nachází šachta ručního výtahu, vyzděná z lomového kamene. Suterénní prostory na půdorysu písmene „U“ tvoří dvojice zaklenutých paralelních sklepů s lednicí na obdélných půdorysech o rozměrech asi 8-12 x 4 metru. Naproti přes dvůr stály pomocné provozy, bednárna a kolny.