Luka - sloup se sochou Panny Marie

Barokní sloup se sochou Panny Marie nechali vystavět v době kolem roku 1720 tehdejší majitelé zdejšího panství Putzové z Breitenbachu na památku pominutí morové epidemie na prostranství u domu čp. 35 před jižním průčelím farního kostela sv. Vavřince v západní části vsi Luka (Luck). Za autora sloupu je označován pražský sochař Jan Bedřich Kohl-Severa. Roku červenci roku 1914 byl mariánský sloup renovován strýcem tehdejšího lucckého faráře Karlem Weselym z Chomutova. Potřebný materiál stál tehdy 20 korun, práce byly provedeny bezplatně.

Po začlenění sousední oblasti do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště upozorňoval v dubnu roku 1955 tehdejší luccký farář na ohrožení sloupu úpravami v těsném sousedství objektu, zvýšenou dopravou a úmyslem neodborného přemístění ze strany vojenské správy. Dne 24. května 1955 upozornila Státní památková správa velení vojenského újezdu v Bochově na nutnost zabránit poškození sloupu. Na podzim roku 1956 upozornil konzervátor památkové péče Emil Meissner odbor kultury rady Krajského národního výboru v Karlových Varech na nutnost zabezpečení sloupu a navrhl objekt přemístit. Státní památková správě dne 7. listopadu 1956 odpověděl, že proti přemístění plastiky nemá zásadních námitek. K navrhovanému transferu objektu však nakonec nedošlo.

Dne 11. února 1964 byl sloup se sochou Panny Marie zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 38151/4-937. Neudržovaný objekt v průběhu druhé poloviny 20. století postupně chátral. V letech 2001-2002 byl zchátralý sloup se sochou Panny Marie celkově restaurován sochařem Patrem Záleským.

Trojboký vrcholně barokní pískovcový sloup se sochou Panny Marie Neposkvrněného početí (Immaculata). Vrcholová figurální plastika z jemnozrnného pískovce představuje prostovlasou světici v kontrapostu v dlouhém rozevlátém šatu s hlavou pootočenou vlevo, rukama na hrudi, sepjatýma k modlitbě a se zlacenou svatozáří s 12 hvězdami kolem hlavy. Panna Marie stojí na zeměkouli, kterou obtáčí had (ďábel), jenž drží v tlamě jablko, symbol dědičného hříchu. U nohou světice je umístěna plastika půlměsíce.

Vrcholová plastika je umístěna na vrcholu trojbokého soklu s konkávně prohnutými stěnami, doplněného soškami putti, a plastickými oblaky s andílčími hlavičkami z jemnozrnného pískovce. Na přední pohledové straně soklu je nad plastickou mariánskou hvězdou umístěn rovněž reliéfní erb Putzů z Breitenbachu, stejný jako erb nad hlavním portálem kostela sv. Vavřince.

Celý výjev je umístěn na vrcholu bohatě reliéfně zdobeného trojbokého sloupu z hrubozrnného pískovce s okosenými hranami, zdobenými stlačenými volutami, a s konkávně prohnutými stěnami, horní vynesenou profilovanou krycí deskou a profilovanou patkou. Jednotlivé stěny sloupu jsou zdobeny plastickými reliéfy sv. Františka z Assisi, sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého. Základnu sloupu tvoří trojboký sokl se zkosenými hranami. Sloup je postaven na šestibokém profilovaném pískovcovém stupni s konkávně prohnutými středovými stěnami.