Malá Lesná (Klein Spinnelsdorf)

Malá Lesná bývala vždy uváděna v souvislosti se sousední Velkou Lesnou, vzdálenou přibližně ¼ hodiny. Obě vsi vznikly za německé kolonizace oblasti pánů z Egerberka během 12. a 13. století. První písemná zmínka o Malé Lesné pochází však až z Desek dvorských z roku 1460, když Illburkové prodali panství Egerberk Bossovi z Fictumu „Castrum Egerberg…cum villis…Sspilmisdorf maior, Sspilmisdorff minor“. Po Fictumech následovali od ledna 1557 Lobkovicové. Roku 1572 dal Bohuslav Felix Lobkovic, pán Chomutova, Líčkova a také Egerberku, založit pro panství urbář, ve kterém byla povinnost všech vesnic přesně popsána. Pro Malou Lesnou to znamenalo, že usedlí s 1 a ¾ lánu pole musí odvádět 4 kopy grošů 4 denáry a odpracovat 12 dní sečení, 2 dny na vinici, na chmelu a na senách a 4 dny při orbě. Také v listině z roku 1591, která stvrzuje prodej panství Linhartu Štampachovi ze Štampachu, jsou obě Lesné u Egerberku uvedeny: „…zámek řečený Egerbergh…vesnice Sspilesdorff wietssij y menssj“. Po Bílé hoře byl však Štampachům majetek zabaven. Zboží Egerberk koupil roku 1623 kromě jiného svobodný pán Kryštof Šimon z Thunu a připojil vše ke svému nově nabytému panství Klášterec. Malá Lesná poté zůstala u tohoto panství až do roku 1850. Schaller stejně jako Sommer uvádějí Malou Lesnou u fideikomisního panství Klášterec. Podle Schallera měla v roce 1787 ves 7 popisných čísel a v Sommerově topografii z roku 1846 je ve vsi uváděno 8 domů a žilo zde 35 obyvatel. V roce 1850 se Malá Lesná stala osadou obce Velká Lesná, v letech 1868-1924 byla osadou Martinova, poté opět osadou Velké Lesné. Kadaňský adresář z roku 1914 uvádí v Malé Lesné 50 obyvatel v 9 domech, pouze 1 usedlost byla trochu větší. Devět usedlostí Malé Lesné bylo volně rozestavěno na severním úbočí blízkého kopce Tok (Hühnerkoppe). Vesnička byla ze tří stran chráněna, jen k severu byla otevřena a vystavena studeným větrům. Farou, školou i poštou patřila Malá Lesná k Radnici. Nejbližší železniční stanice byla v Klášterci nad Ohří, vzdálená 7,5 km. Do roku 1930 klesl počet obyvatel vsi na 42. Po vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války nebyla ves již nikdy zcela dosídlena a v roce 1947 zde žilo pouze 10 stálých obyvatel. K dalšímu vysídlení v souvislosti se zřízením Vojenského újezdu Hradiště došlo ve 3. etapě, tj. k 15. květnu 1954. Poté byla vysídlená ves postupně bořena.