Mariánské Lázně - pomník Karla Kaspara Reitenbergera

Pomník zakladatele Mariánských Lázní (fundator urbis), opata tepelského premonstrátského kláštera Karla Kaspara Reitenbergera (1779-1860), byl vztyčen v roce 1879 na volném prostranství na promenádě před Lázeňskou kolonádou v severní části města Mariánské Lázně (Marienbad). Autorem návrhu figurální plastiky byl sochař prof. Carl Kundmann z Vídně podle jehož modelu byla plastika odlita do bronzu vídeňským litcem Karlem Turbarinem. Mramorový podstavec pomníku vytvořil bavorský sochař a kameník Erhard Ackermann z Weissenstadtu v Bavorsku. Slavnostní odhalení Reitenbergerova pomníku proběhlo při příležitosti 100. výročí opatova narození v roce 1879.

V rámci oslav 100 let od založení Mariánských lázní byl mimo jiné osvětlen a obložen květinami Reitenbergerův pomník. Během druhé světové války probíhalo odstraňování kovových pomníků k posílení kovové rezervy Velkoněmecké říše. Již v červnu roku 1940 vyhotovil tehdejší starosta města dr. Manner seznam kovových pomníků v Mariánských Lázních, který musel odevzdat nacistickému vedení říše. Složky německého městského úřadu "Denkmäler, Ehrenmale, Gedenktafeln usw." obsahují zajímavé doklady, účty, dopisy, týkající se pomníků a sběru kovů. Výzva k odstraňování bronzových a jiných pomníků ze dne 5. ledna 1943 se zvoláním “Kameraden!" Vůdce očekává Vaši připravenost k nejvyšším obětem!“ končí zvoláním “Gebt die Denkmäler und giesst Kugel gegen den Feind!“ (Dejte pomníky a odlévejte z nich kulky na nepřítele!).

Přes tento tlak však převládal zájem na záchranu pomníků. V dopisech podepsaných Hammerschmidem, Mannerem aj. se různě argumentuje za uchování pomníků a žádají se revize rozhodnutí. Dne 1. června 1943 hlásil starosta Manner okresnímu mariánskolázeňskému tajemníkovi NSDAP Fritzu Amreichovi, že zemský rada již dal pokyn k odvozu pomníků Augusta Herziga a Reitenbergera a čeká se tedy pouze na rozhodnutí říšského ministra vnitra. Dne 5. června 1943 se starosta obrátil na vedení lázní s tím, že strhávání pomníků v době plné sezony je problematické. Vedoucí lázní přislíbil, že se pokusí požádat vládu v Karlových Varech o odklad, ale dělá si jen malou naději. Přesto však bude protestovat proti stržení pomníků v době sezony.

Dne 17. června 1943 stavební úřad nařídil firmě Ing. Forberich a Ing.Gibitz demontáž a transport obou pomníků, ale mimo pitné hodiny v lázních. Pomníky budou odeslány firmě Jahnel v Podmoklech. K realizaci nařízení však nedošlo. Dne 4. srpna 1943 požádalo karlovarské vedení prostřednictvím libereckého říšského místodržícího Sudet říšského ministra vnitra v Berlíně, aby byl Herzigův pomník odstraněn až po skončení sezóny tj. po 15. říjnu. O Reitenbergerově pomníku se tehdy již v žádosti nehovořilo a mohl tak zůstat na svém stanovišti.

Dne 3. května 1958 byl pomník Karla Kaspara Reitenbergera zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 29745/4-57 v rámci souboru staveb areálu Lázeňské kolonády v Mariánských Lázních.

Bronzová figurální plastika v nadživotní velikosti. Socha představuje postavu mnicha v opatském rouchu s omotaným pásem kolem pasu, liturgickou čapkou na hlavě, dlouhým pláštěm přes ramena a s křížem zavěšeném na krku. Opat má mírně nakročenou pravou nohu. Pravou rukou, ve které drží zpola stočený list papíru, patrně zakládací listinu města, se opírá o zdobený válcový sloupek s motivy ryb a hadů a květinovým dekorem. Na vrcholu sloupu je položena kniha ve vazbě. Na nízkém hranolovém soklu sloupu je umístěn nápis: „Erfunden u. Modeliert. C. Kundmann.“ (Navrženo a modelováno C. Kundmannem). Opat k sobě zve přihlížející gestem levé ruky. Postava stojí na nízkém zdobeném profilovaném soklu.

Vrcholová plastika je umístěna na vrcholu bohatě zdobeného profilovaného hranolového podstavce z červeného švédského mramoru s horní profilovanou krycí deskou. Všechny čtyři strany podstavce jsou doplněny vpadlými rámci, ve kterých jsou umístěny bronzové nápisové tabule bohatě zdobené volutami a plastickým květinovým dekorem. Na přední a zadní straně podstavce jsou desky v horní části zdobeny opatským znakem v kartuši, na přední desce ještě doplněny plastikami popíjejících putti.

Na přední desce je vyveden latinský věnovací nápis: „CAROLVS CASPARVS REITENBERGER ABBAS TEPLENSIS NAT•29.DEC.1779 NEOFORI IN BOHEMIA, MORT•21.MART.1860 VILTINI IN TIROLI." (Karel Reitenberger, opat tepelský, narozen 29. prosince 1779 v Úterý v Čechách, zemřel 21. března 1860 ve Viltenu v Tyrolích). Na desce na pravé straně pomníku je umístěn latinský věnovací nápis: „VSVM FONTIUM. QVORVM VIRTVTEM MATVRE COGNOVERAT. AEGROTIS PERVIVM FECIT IDEOQVE JVRE VRBIS FVNDATOR DICI MERVIT." (Prameny, jejichž léčivost včas poznal, zpřístupnil nemocným a zaslouží proto právem, aby byl pokládán za zakladatele města).

Na levé straně pomníku pak latinský věnovací nápis: "MARIGNE CONCLVSIT FONTES HVCVSQVE VAGANTES. MIRANDVM NYMPHAE PROSILIENTIS OPVS, BALNEA NON TARDAT VIGILANS CON•STRVERE PRAESVL• VT VIRES VALIDIS EXHILARENTVR AQVIS. SI POSSENT MONVMENTA MORI• TAMEN HAVD MORIETVR DVM VIVENT CIVES NOMEN HONOSQVE VIRI." (Nechal spoutat vody dosud volně tryskající umělými nádržemi a chránit půvabnými pavilony. Tento pečlivý zakladatel nemeškal neúnavně budovat lázně a tak léčivou vodou oživovat síly člověka. Jestliže mohou pomníky zanikat, přesto sotva zaniknou, dokud žijí občané, jméno, sláva a ctnosti). Na desce na zadní straně pomníku je vyveden latinský věnovací nápis: "GRATA POSTERITAS POSVIT MONVMENTVM ANNO SAECVLARI MDCCCLXXIX" (Vděčné potomstvo zřizuje tento monument po století v roce 1879).

Nad spodní profilací horní části podstavce obíhá bronzový pás s reliéfním květinovým dekorem. Spodní část podstavce tvoří dva nízké profilované hranolové sokly. Na levé straně spodního soklu je v rohu vysekán nápis: „A. ACKERMANN in WEISSENSTADT Bayern, Fichtelgebirg.“ Podstavec pomníku je postavena na třech kamenných stupních, krytých deskami rudého švédského mramoru.

Blízké okolí pomníku bylo původně doplněno malým květinovým záhon, ohraničeným později nízkou kovovou ohrádkou. Dnes je prostor kolem pomníku vydlážděn.