Martice (Maroditz)

První písemná zmínka o vsi Martice pochází z roku 1383, kdy zemřel držitel zdejší tvrze jistý Hroch. Během 15. století a počátku 16. století se po vsi psali Jarek a Ctiboř, předkové Martických z Rabštejna. V roce 1456 jsou připomínáni rovněž jako Martičtí z Martic. Roku 1540 prodal Zikmund Martický ves s tvrzí Markétě Lobkovicové, rozené z Plavna, která ji připojila k sousednímu Polomu. Tehdy se poprvé výslovně připomíná zdejší tvrz. V roce 1545 koupili ves Polom spolu s Marticemi Štensdorfové ze Štensdorfu, kteří je následně roku 1564 připojili k údrčskému panství. V roce 1591 prodali Štensdorfové ze Štensdorfu zboží Martice k tvrzi Miřetice (dnes Mirotice). Roku 1592 koupil Martice Jan Ratiborský ze Chcebuze a připojil ke svému zboží Ratiboř. Tehdy se však ves i zdejší tvrz uvádějí jako pusté, ale brzy poté byly znovu osídleny a tvrz na kratší čas obnovena. V roce 1615 poté Mikuláš Ratiborský prodal zboží Martice Jáchymovi Libšteinskému z Kolovrat, jenž je znovu připojil k Údrči a Rabštejnu, u kterého poté zůstaly až do roku 1848. Po roce 1620 byly Martice tehdejšímu držiteli Janu Libštejnskému z Kolovrat spolu s údrčským panstvím za účast na stavovském povstání z let 1618-1620 zkonfiskovány a roku 1623 prodány sekretáři královské koruny Severýnu Thalovi z Horštejna. V roce 1630 se naposledy připomíná zdejší tvrz, později její funkci nahradil panský poplužní dvůr, označovaný jako „Am Hof“. Roku 1631 se Severýn Thal z Horštejna zúčastnil nového povstání za saského vpádu, a tak došlo k nové konfiskaci. Panství poté získal Albrecht z Valdštejna, po jehož vraždě v roce 1635 dostal Martice do dědičného držení nejvyšší hofmistr hrabě Leonthar Helfrid z Meggau. Do roku 1789 spadala ves Martice farou ke kostelu v Údrči, následně pak ke Skokům. Roku 1791 byl zdejší poplužní dvůr rozparcelován a dále pronajímán. Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se nakonec ves Martice osamostatnila. Ves typu okrouhlice rozkládající se na stráni s obecní kaplí sv. Floriána na návsi. Ves Martice poté spadala pod správu obce Polom. Po velkém ničivém požáru v roce 1860 byly zdejší dvory vystavěny již odděleně, ale označení „Am Hof“ zůstalo. V roce 1890 stávalo ve vsi 24 domů, ve kterých žilo 110 obyvatel, roku 1929 to bylo 22 domů a 95 obyvatel. V roce 1946 zde stávalo celkem 23 usedlostí a domů. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války nebyla ves Martice již nikdy dosídlena a postupně byla opuštěna. V roce 1959 ve vsi bydlela ve vsi již pouze starší žena, která chovala přes tehdejší úřední zákaz čuníka, schovaného v hranici složeného dřeva. Do vsi nebyla zavedena elektrika a vedla sem pouze polní cesta. Poštu nosil pošťák z Kozlova. Ve vsi stávalo několik rozpadlých usedlostí, později bylo vše zbořeno. Někdy v polovině sedmdesátých let 20. století, snad roku 1974, nakonec ves Martice zcela zanikla. Dodnes se zachovala pouze stodola bývalého hospodářského dvora č. 3 a jedna ze zdí stodoly bývalého hospodářského dvora č. 5. Dále můžeme v terénu nalézt již špatně patrné zdivo jednotlivých dvorů, ovocné stromy a předměty každodenní potřeby. Ve stromech jsou zarostlé zbytky požární techniky.