Úvod > Architektonické památky > Mirotice - starší tvrz
Mirotice - starší tvrz
Gotická tvrz byla vybudována patrně v průběhu 14. století nad dnes již neznámém místě ve vsi Mirotice (Miroditz). Na tvrzi seděli páni z Miřetic a od roku 1442 pak Broumové z Miřetic jako leníci pánů z Plavna. V průběhu 1. poloviny 16. století nahradila tehdy již nevyhovující panské sídlo nová renesanční tvrz v areálu poplužního dvora. Stará gotická tvrz byla poté patrně opuštěna, postupně chátrala a později zanikla.
Obec: Mirotice (Miroditz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na dnes již neznámém místě ve vsi
GPS: 50°6'38.713"N, 12°59'56.204"E (náves)
Období vzniku: 14. století
Architekt: neznámý
Období zániku: 1. polovina 16. století
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Gotická tvrz byla vybudována patrně v průběhu 14. století nad dnes již neznámém místě ve vsi Mirotice (Miroditz). První písemná zmínka o vsi Mirotice, do 17. století nazývané Miřetice, pochází z roku 1394, kdy je zde uváděna paní Buda, vdova po zemřelém Peškovi (Pešíkovi) z Miřetic, spolu se synem Romanem. Z přelomu let 1398 a 1399 jsou poté připomínány spory jistého Lutobora z Miřetic s držiteli sousedního zboží Kozlov. V roce 1405 seděl na zdejší tvrzi Roman z Miřetic. Poté prameny připomínají celou řadu místních vladyků, vystupujících s týmž predikátem.
Od roku 1442 je jako držitel zdejšího zboží s tvrzí zmiňován několikrát vladyka Broum, předek rodu Broumů z Miřetic, kteří tu poté seděli až do dvacátých let 16. století. Snad teprve za jeho držení zde bylo zřízeno léno a připojeno k bochovskému panství pánů z Plavna. V letech 1451-1454 je zde sezením připomínán Štěpán Broum z Miřetic a v roce 1495 poté Mikuláš Broum z Miřetic, oba již jako leníci pánů z Plavna. Roku 1536 jsou Mirotice uvedeny v činžovním rejstříku pánů z Plavna spolu s Andělskou Horou, Bochovem s hradem Hartenštejn, Javornou a jinými vesnicemi.
Patrně v průběhu první poloviny 16. století nahradila tehdy již nevyhovující panské sídlo nová renesanční tvrz v areálu mirotického poplužního dvora. Stará gotická tvrz byla poté patrně opuštěna, postupně chátrala a později zanikla.
Popis objektu
Gotická tvrz dnes již neznámé stavební podoby a polohy.
Použitá literatura
Tomáš KAREL - Vilém KNOLL - Luděk KRČMÁŘ, Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice 2009, s. 114.
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 315.
KOLEKTIV, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha 1985, s. 212-213.
František MUSIL - Miroslav PLAČEK - Jiří ÚLOVEC, Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha 2005, s. 212-213.
August SEDLÁČEK, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko, Praha 1905, s. 221.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 106.
Jiří ÚLOVEC, Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha 2000, s. 193-195.