Úvod > Architektonické památky > Mlyňany - Rábův mlýn
Mlyňany - Rábův mlýn

Rábův mlýn (Rabenmühle) byl vystavěn v 18. století v údolí na břehu říčky Střely při cestě do Skoků asi 300 m východně od dnes již zcela zaniklé vsi Mlyňany (Lindles). V roce 1803 vlastnila rustikální mlýn žlutická městská obec. Posledním majitelem mlýna byl Rudolf Rabas. Po roce 1945 již nebyl mlýn využíván a neudržovaný areál postupně chátral, roku 1952 zbývaly z objektů pouze obvodové zdi. Po roce 1965 byly ruiny bývalého mlýna zbořeny a následně zatopeny při výstavbě vodní nádrže Žlutice.
Obec: Mlyňany (Lindles)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na pravém břehu říčky Střely při cestě do Skoků asi 300 m východně od vsi
GPS: 50°5'12.815"N, 13°5'59.968"E
Období vzniku: 18. století
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Demolice: po roce 1965
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Rábův mlýn (Rabenmühle), nazývaný rovněž Rabový či Havraní, byl vystavěn patrně v průběhu 18. století v údolí na pravém břehu říčky Střely (Schnella Bach) na soutoku bezejmenného potoka a mlýnského náhonu při cestě do Skoků asi 300 metrů východně od dnes již zcela zaniklé vsi Mlyňany (Lindles). Podle přehledné tabely movitého a nemovitého majetku města Žlutice z roku 1803 vlastnila tehdy rustikální Rábův mlýn v Mlyňanech právě žlutická městská obec.
V první polovině 19. století poté držel Rábův mlýn mlynářský mistr Anton Veit s manželkou Theresií, který zemřel v roce 1852. K roku 1853 je zde připomínán Franz Stark s manželkou Franziskou. Následně až do své smrti v roce 1865 držel Rábův mlýn čp. 22 mlynářský mistr Karl Künzl, a po něm patrně jeho syn, mlynářský mistr Johann Künzl, který umírá roku 1878. Dne 17. října 1914 zemřel ve věku 64 let zdejší mlynářský mistr Anton Rabas, který byl pochován na hřbitově ve Skokách. V roce 1930 držel Rábův mlýn čp. 22 patrně jeho syn, mlynář Rudolf Rabas. K roku 1930 zde byla v provozu dvě mlýnská kola na svrchní vodu o průtoku 0,074 a 0,07 m³/s, spádu 3,5 metru a výkonu 2,2 a 2,15 koní. Rudolf Rabas poté držel mlýn až do roku 1945.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však již nebyl mlýn využíván a neudržovaný areál byl postupně devastován. Již v roce 1952 chyběly střechy a z objektů areálu bývalého mlýna zůstaly pouze obvodové zdi, velká dřevěná stodola byla zcela zbořená. Po roce 1965 byly ruiny bývalého mlýna spolu s celou zástavbou bývalé vsi zbořeny a následně byly zatopeny vodami říčky Střely při výstavbě vodní nádrže Žlutice.
Popis objektu
Areál vodního mlýna se dvěma mlýnskými koly a hospodářským dvorem tvořila hlavní zděná budova na obdélném půdorysu při mlýnském náhonu na západní straně. V jižní části byly situovány obytné místnosti a na ně navazovala provozně technická prostora v severní části. Na protilehlé východní straně stával menší zděný obdélný objekt a na něj severně navazovala velká dřevěná stodola na obdélném půdorysu, uzavírající dvůr. Mezi zděnými objekty byla na jižní straně situována brána hlavního vjezdu a před ní v prostoru pod okny hlavní budovy menší zahrádka. Severní strana dvora byla otevřená do prostoru vymezeného mlýnským náhonem (Mühlbach) a korytem bezejmenného potoka.
K roku 1930 zde byla v provozu dvě mlýnská kola na svrchní vodu o průtoku 0,074 a 0,07 m³/s, spádu 3,5 metru a výkonu 2,2 a 2,15 koní.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Fleissner, K 2012: Dějiny města Žlutic v chronologickém podání, Žlutice
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 547
Ministerstvo veřejných prací 1932: Seznam a mapa vodních děl republiky Československé. Stav koncem roku 1930. Sešit 5, Praha
SOA (1014, Skoky 13): Sterbbuch des Dorfs Lindles und der Rabenmühl (1794-1880), Státní oblastní archiv v Plzni, Sbírka matrik západních Čech 1531-1949
SOA (1014, Skoky 03): Taufbuch des Dorfs Lindles und der Rabenmühl (1794-1853), Státní oblastní archiv v Plzni, Sbírka matrik západních Čech 1531-1949
Vyčichlo, J. 2015: Zaniklá ves Mlyňany na dně vodní nádrže Žlutice, Arnika 2/2015, Mariánské Lázně, 42/43