Úvod > Architektonické památky > Mnichov - kaple Neposkvrněného početí Panny Marie
Mnichov - kaple Neposkvrněného početí Panny Marie
Pozdně barokní kapli Neposkvrněného početí Panny Marie nechal vystavět v roce 1767 Michael Dietl z čp. 117 při staré cestě do Pramenů kolem Fritzova mlýna (Fritzmühle) v polích asi 750 m severozápadně od obce Mnichov (Einsiedel). Po roce 1945 přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo následně rozkradeno, či zničeno. Dnes se nachází uprostřed luk pouze zříceniny bývalé kaple, které jsou devastovány pasoucím se dobytkem.
Obec: Mnichov (Einsiedl)
Okres: Cheb
Poloha: v loukách asi 750 m severozápadně od obce
GPS: 50°2'38.155"N, 12°46'57.774"E
Období vzniku: 1767
Architekt: neznámý
Stavebník: Michael Dietl
Období devastace: po roce 1945
Stav: zříceniny
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Pozdně barokní kapli Neposkvrněného početí Panny Marie nechal vystavět v roce 1767 Michael Dietl z čp. 117 podle návrhu neznámého architekta při staré cestě do Pramenů kolem Fritzova mlýna (Fritzmühle) v polích asi 750 metrů severozápadně od obce Mnichov (Einsiedel). Kaple byla nazývána rovněž Albtische-Kapelle a později také Dělnická kaple (Werker-Kapelle). Farou spadala kaple ke kostelu sv. Petra a Pavla v Mnichově. Jednou se měli ve farním kostele do krve poprat dva mnichovští sedláci, bohoslužby se poté musely nouzově konat právě ve zdejší kapli, až do doby, než bude kostel znovu vysvěcen. Kněz tehdy kázal během mše z kaple a věřící stáli sroceni na poli.
Již na počátku třicátých let 20. století byla kaple v sešlém stavu. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být kaple udržována úplně a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo následně rozkradeno, či zničeno. Po zániku původních cest v souvislosti se scelování polností v rámci jednotného hospodářství byl objekt bývalé kaple zcela ponechán svému osudu.
Dnes se nachází uprostřed luk pouze zříceniny bývalé kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, které jsou devastovány pasoucím se dobytkem. Torzo kaple není zapsáno v katastru nemovitostí, pozemek p.p.č. 199/1 pod kaplí se nachází v soukromém vlastnictví Ing. Jaroslava Broma z Úšovic a Ing. Václava Valtra z Lázní Kynžvart.
Popis objektu
Pozdně barokní kale z lomového kamene s rovným závěrem o výšce zdiva asi 2,6 metru na obdélném půdorysu o rozměrech 3,8 x 4,5 metru. Podélné stěny kaple byly prolomeny po jednom okně. Vstupní jihovýchodní průčelí kaple, členěné pilastry, bývalo završeno volutovým štítem. Vnější stěny kaple bývaly hladké, bez zdobení a členění, završené mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Vnitřní prostor kaple býval zaklenut plackou, zdobenou freskami. Vnitřní zařízení kaple bývalo bez umělecké hodnoty.
Dnes z bývalé kaple zůstává pouze neomítnuté obvodové zdivo bez střechy a krovů a prolomenou klenbou s vykloněnou závěrovou stěnou do původní výše asi 2,6 metru, která hrozí zřícením. Pravá podélná stěna dosahuje výšky 2,3 metru, levá je snížena na asi 1,3 metru. Překlady nade dveřmi a okny jsou zborceny. Interiér kaple a její nejbližší okolí je zasypáno troskami. Ze zdiva vyrůstají náletové keře.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Gnirs, A. 1932: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, Brno, 96/97
Poche, E. a kol. 1978: Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 410
Švandrlík, R. 1999: Farní kostel sv. Petra a Pavla v Mnichově, Hamelika 10/1999, Mariánské Lázně
