Močidlec - fara

Pozdně barokní budovu fary nechal vystavět v roce 1787 patrně tehdejší majitel panství Chyše hrabě Prokop I. Lažanský podle návrhu neznámého architekta snad na místě starší stavby pod kostelem sv. Jakuba Většího na návsi uprostřed vsi Močidlec (Modschiedl). V tomto roce byla při zdejším kostele zřízena lokálie farnosti Rabštejn nad Střelou a objekt se stal sídlem místního kněze, který byl placen částkou 300 zlatých z Náboženského fondu. Roku 1855 se stal Močidlec opět samostatnou farností, ke které poté patřily kromě Močidlce také Bohuslav, Novosedly, Radotín a Víska. Podle pamětních knih z této doby se zdejší farář obrátil proti marnivosti a narůstající kráse oděvů ze vzácných hedvábných tkanin místních sedláků. Tento trend nastal ve třicátých letech 19. století poté, co zemědělci v letech 1833, 1834 a 1836 dokázali dosáhnout obzvláště dobrých výnosů z plodin a chovu skotu.

Na přelomu 19. a 20. století na zdejší faře působil oblíbený český farář Král, při jehož ochodu z funkce ho vyprovázela celá obec. Po něm zde působil farář Anton Leitmeyer, který spravoval rovněž kostel v Kobylé. Později byl farář Karl Amann z Kobylé rovněž administrátorem v Močidleci. Asi od roku zde působil český farář Rudolf Kostrba, který se narodil roku 1878 v Mladé Boleslavi. Po něm převzal zdejší úřad ve dvacátých letech 20. století český farář Sojka a jeho následovník farář Zettl zde působil v letech 1931-1937. V roce 1930 žilo ve zdejší farnosti celkem 943 katolíků a 8 osob jiného vyznání.  Krátce spravoval zdejší farnost také Anton Hollik, kaplan z Chyš. Jako poslední před vysídlením působil v Močidleci jako administrátor kaplan Josef Hofmann.

Dne 11. února 1964 byla budova fary v Močidleci zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 38133/4-944. V průběhu druhé poloviny 20. století však objekt vlivem nedostačující údržby značně zchátral. Budova bývalé fary čp. 38 se dnes nachází v soukromém vlastnictví.