Úvod > Architektonické památky > Nivy - smírčí kříž
Nivy - smírčí kříž

Kamenný smírčí kříž stával původně na okraji louky na bývalém rozcestí při levé straně silnice na Karlovy Vary jižně od obce Sedlec (Zettlitz). V roce 1913 zakreslil v této poloze smírčí kříž bez znázornění detailů G. Kutschera. Patrně někdy ve třicátých letech 20. století byl kříž přenesen a druhotně vztyčen nedaleko rozcestí lesních cest při levé straně staré cesty od osady Kocourek k Mezirolí na katastrálním území vsi Nivy (Spittengrün). V této poloze jej již roku 1940 zachytil německý badatel Walter von Dreyhausen.
Obec: Nivy (Spittengrün), Sedlec (Zettlitz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při lesní cestě jižně od vsi Nivy
GPS: 50°16.118’N, 12°50.865’E
Původní poloha: při silnici na Karlovy Vary na jižním okraji obce Sedlec
Původní GPS: 50°14'35.403"N, 12°51'46.309"E
Období vzniku: neznámé
Číslo v centrálním registru: 0117 a 1404
Materiál: žula
Památková ochrana: od 23. června 1998
Č. rejst. ÚSKP: 50882/4-5139
Stav: zachovalé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Kamenný smírčí kříž neznámého stáří stával původně na okraji louky či zahrady na bývalém rozcestí při levé straně silnice na Karlovy Vary jižně od obce Sedlec (Zettlitz). Na temeni kříže býval patrně v minulosti druhotně instalován železný kříž, po jehož uchycení zůstala v kameni menší vysekaná jamka. Roku 1913 zakreslil v této poloze smírčí kříž bez znázornění detailů mezi karlovarskými kříži G. Kutschera. Autor se tehdy na náčrtu neúspěšně pokusil doplnit rovněž podzemní část kříže. Obrázek byl poté publikován v květnu roku 1925 u článku E. Schneidera Mord- oder Sühnkreuze v časopise Unsere Heimat 10. Podle popisku se tehdy smírčí kříž nacházel snad na jakési pastvině pro telata (Kälbergarten).
Patrně někdy ve třicátých letech 20. století byl kříž přenesen a druhotně vztyčen nedaleko rozcestí lesních cest při levé straně staré cesty od osady Kocourek (Katzenholz) ke vsi Mezirolí, vedoucí po lesnatém hřbítku, na katastrálním území vsi Nivy (Spittengrün). Prostor kolem kříže byl tehdy obložen plochými kameny. V této poloze jej již roku 1940 zachytil německý badatel Walter von Dreyhausen ve své publikaci Die alten Steinkreuze in Böhmen und in Sudentengau. Dne 23. června 1998 byl smírčí kříž zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 50882/4-5139. Někdy po roce 2004 byly vykáceny mohutné borovice, rostoucí kolem kříže na lesní parcele č. 580.
Popis objektu
Volně stojící, pravidelně vysekaný latinský kříž s náznakem maltézského tvaru z místní žuly patří typologicky mezi smírčí kříže, tvarově velmi početně zastoupeného typu. Rozměry kříže dosahují výšky 98 cm, šířky 57 cm a tloušťky 25 cm. Kříž je prostý bez znamení a nápisů. Na temeni kříže je vysekán 8 cm hluboký důlek o rozměrech 5,5 x 3 cm, který snad sloužil pro uchycení druhotně instalovaného litinového kříže. U paty kříže jsou vyskládány kameny, zajišťující jeho stabilitu.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Dreyhausen, W. 1940 : Die alten Steinkreuze in Böhmen und in Sudentengau, Reichenberg-Leipzig, 187, 188
Kolektiv 1997 : Kamenné kříže Čech a Moravy, Praha, 165, 167
Kolektiv 2001 : Kamenné kříže Čech a Moravy. Rozšířené vydání, Praha, 202, 205
Wieser, S. 1994 : Smírčí kříže na Karlovarsku, 170, 192, Historický sborník Karlovarska II, Karlovy Vary, 150/203