Úvod > Architektonické památky > Poutnov - kaple Nejsvětější Trojice
Poutnov - kaple Nejsvětější Trojice

Barokní obecní kapli Nejsvětější Trojice nechal vystavět v roce 1730 Wenzel Maria Schlindl zu Hirschfeld proti zámecké budově v jižní části návsi uprostřed vsi Poutnov (Pauten). Vlivem nedostatečné údržby se však kaple již ve 30. letech 19. století nacházela v havarijním stavu. V roce 1835 byla proto kaple zcela přestavěna. Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. V roce 1959 byla nakonec zchátralá nevyužívaná kaple zbořena vojáky.
Obec: Poutnov (Pauten)
Okres: Cheb
Poloha: v jižní části návsi uprostřed vsi
GPS: 50°1'9.316"N, 12°50'7.526"E
Období vzniku: 1730
Architekt: neznámý
Přestavba: 1835
Období devastace: po roce 1945
Demolice: 1959
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Barokní obecní kapli Nejsvětější Trojice nechal vystavět v roce 1730 tehdejší majitel zdejšího panství Wenzel Maria Schlindl zu Hirschfeld podle návrhu neznámého architekta proti zámecké budově v jižní části návsi uprostřed vsi Poutnov (Pauten). Žádost o povolení stavby kaple byla předložena opatovi v Teplé již dne 11. června 1729. Farou spadala kaple ke kostelu sv. Jiljí v Teplé.
Vlivem nedostatečné údržby se však kaple již ve třicátých letech 19. století nacházela v havarijním stavu. V roce 1835 byla proto kaple zcela přestavěna a rozšířena. Původně patrně čtvercová kaple s okrouhlým závěrem byla tehdy rozšířena o východní prostoru podkovovitého půdorysu. V kapli byly pravidelně konány mše na Svatodušní pondělí.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být kaple patrně udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo následně rozkradeno či zničeno. V roce 1959 byla nakonec zchátralá nevyužívaná kaple zbořena vojáky.
Popis objektu
Orientovaná původně barokní kaple s rovným závěrem na obdélném půdorysu o rozměrech 6,1 x 11,75 metrů krytá šindelovou valbovou střechou se šestibokou sloupkovou zvoničkou na vrcholu. Při východní závěrové stěně měla kaple zkosená nároží. Vstupní západní průčelí kaple bývalo prolomeno obdélným portálem vchodu s přesazeným jednoramenným schodištěm. Podélné stěny kaple prolamovaly dvojice obdélných, polokruhově zakončených oken. Vnější stěny kaple bývaly hladké, bez členění.
Vnitřní prostor kaple tvořila čtvercová vstupní západní část a navazující mladší východní část nepravidelného půdorysu se zaobleným závěrem. Vnitřní stěny bývaly členěny pilastry a lizénovými rámci. Vnitřní zařízení kaple tvořila dřevěná sarkofágová oltářní menza s barokním rokajovým rámovým nástavcem, ve kterém byl vsazen nenáročný oltářní obraz Nejsvětější Trojice z poloviny 18. století. Dále byla v kapli postavena 75 cm vysoká barokní dřevěná figurální plastika Korunované Panny Marie a lidový krucifix z 19. století.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Gnirs, A. 1932: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, Brno, 214
Poche, E. a kol. 1980: Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 148
Valenčík, M. 2006: Ohrožené památky. Kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha, 77