Úvod > Architektonické památky > Přebuz - pomník obětem rakouských válek
Přebuz - pomník obětem rakouských válek

Pomník obětem rakouských válek v letech 1859 a 1866 nechal vztyčit v roce 1908 Spolek válečných veteránů na náměstí uprostřed města Přebuz (Frühbuss). Pomník vytvořil kamenický mistr Wenzel Fischer z Nejdku. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 28. června 1908. Po vzniku Československa byl pomník roku 1923 přeměněn na pomník obětem 1. světové války.
Objekt: žulový pomník v podobě pylonu
Typologie: pomníky a památníky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Přebuz (Frühbuß)
Okres: Sokolov
Poloha: na náměstí uprostřed města
GPS: 50°21'58.823"N, 12°37'10.658"E
Období vzniku: 1908
Architekt: Wenzel Fischer
Stavebník: Spolek válečných veteránů Přebuz
Slavnostní odhalení: 28. června 1908
Materiál: švédská žula
Období devastace: červen 1923
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Pomník obětem rakouských válek v letech 1859 a 1866 nechal vztyčit v roce 1908 místní Spolek válečných veteránů Přebuz (Militär-Vetranen Verein Frühbuss) u příležitosti 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I. na náměstí uprostřed města Přebuz (Frühbuss). Již v roce 1907 byl vytvořen výbor pro stavbu pomníku, jehož protektorem byl jmenován vrchní učitel a c. k. poštmistr v Přebuzi Siegfried Glöckner. Pomník byl zřízen na památku padlých vojáků z Přebuzi a Rolavy v bitvě u Solferina v roce 1859 za druhé italské války za nezávislost a během Prusko-rakouské války v roce 1866. Samotný pomník vytvořil kamenický mistr Wenzel Fischer z Nejdku. Celkové náklady na vybudování pomníku ve výši 2.800 korun byly získány prostřednictvím darů.
Slavnostní odhalení a vysvěcení nového pomníku obětem rakouských válek v Přebuzí proběhlo v neděli 28. června 1908 za hojné účasti členů všech veteránských spolků, hasičských spolků, měšťanského sboru ostrostřelců z Přebuzi a obyvatel z širokého okolí. V sousedství nového válečného pomníku na náměstí byl vybudován oltář, u kterého sloužil přebuzský farář P. Wenzl Vondrášek mši svatou. Následně protektor Siegfried Glöckner pronesl průvodní řeč na památku vojáků padlých v rakouských válkách a 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Hudební uskupení spolků veteránů z Karlsfeldu a Bärenwaldu ze sousedního Saska poté zahrála rakouskou císařskou hymnu. Vrchní učitel Glöckner poté k odhalenému pomníku nádherný věnec. Farář Vondrášek a protestantský pastor z Bärenwaldu poté pronesli své děkovné řeči. Za každý ze zúčastněných spolků položen k pomníku věnec, následoval slavnostní průvod a odpoledne koncert.
Po vzniku Československa vydala dne 7. června 1923 okresní správa nařízení, aby byly z pomníku odstraněny symboly rakousko-uherského mocnářství, dvouhlavý orel a nápis "K. u. K.". Samotný pomník, ze kterého byly zcela odstraněny rovněž veškeré nápisy včetně jmen padlých, byl snesen a kamenné prvky uloženy. Již na podzim roku 1923 využila místní skupina Svazu válečných poškozenců odstraněný objekt k vytvoření pomníku obětem 1. světové války z Přebuzi a Rolavy, který byl následně vztyčen na původním místě na náměstí a dne 1. listopadu 1923 slavnostně odhalen.
Popis objektu
Pomník v podobě pylonu ze švédské žuly dosahoval celkové výšky 2,5 metru. Na vrcholu jednoduchého pravidelného pylonu čtvercového půdorysu s profilovanou stlačenou jehlancovou hlavicí bývala osazena pozlacená kovová plastika dvouhlavého orla s rozepjatými křídly stojícího na kouli. Na čelní pohledové straně pylon byl osazen pozlacený plastický rakousko-uherský státní znak.
Pylon byl vynesen na hranolovém podstavci s profilovanou hlavicí a patkou. Na čelní pohledové straně byl vysekán zlacený německý věnovací nápis. Na bočních stěnách podstavce pak bývala vysekána zlacená jména padlých vojáků z Přebuzi a Rolavy s příslušností k c. k. vojenské jednotce. Základnu podstavce tvořil hranolový sokl se zkosenými horními hranami. Pomník byl postaven na stupňované podestě tvořené trojicí hranolových stupňů. Prostor v podobě okrasného záhonu čtvercového půdorysu byl vymezen obrubníkem a ohrazením tvořeným osmi hranolovými sloupky, mezi kterými byl natažen zdobný kovaný řetěz.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Romana BERANOVÁ – Vladimír BRUŽEŇÁK – Tomáš KÁRNÍK – Josef MACKE – Jaroslav VYČICHLO, Stopy Velké války: pomníky 1. světové války a zajatecké tábory na území dnešního Karlovarského kraje, Sokolov 2018, s. 276-277.
SOkA Sokolov, fond AM Přebuz, Chronik der Stadt Fribus 1836-1936, Státní okresní archiv v Sokolově.
Soupis válečných pomníků, nezpracovaná sbírka dotazníků doručených Vojenskému museu ČSR (čj. 816/1926), Vojenský historický ústav Praha.