Přemilovice - starší tvrz

Dnes již zaniklá ves Přemilovice (Premlowitz), ležící asi kilometr severozápadně od obce Sedlec (Zettlitz), byla založena slovanským obyvatelstvem nejpozději v průběhu 12. až počátku 13. století. Dle významu slovanského místního názvu Přemilovice, ves lidí Přemilových, lze usuzovat právě na starší původ vsi. Ves patřila k lénům hradu Loket.

Zdejší gotická vodní tvrz vznikla patrně někdy během 14. století jihozápadně od pozdějšího poplužního dvora v těsné blízkosti rybníka. Některými autory je však vznik zdejší tvrze kladen již do osmdesátých let 12. století.

První písemná zmínka o zdejší osadě pochází až z roku 1464, kdy je jako držitel zdejšího manství připomínán exekutor dvorského soudu Ondřej ze Steinbachu s predikátem „seděním na Přemilovicích“ (Andres Stanpach residens in Premlowicz). Jeho potomci zde poté seděli ještě během 16. století. Roku 1493 nadal Mikuláš za Steinbachu na Přemilovicích společně s příbuzným Jiljím ze Steinbachu kostel v Kynšperku nad Ohří.

Ve šlikovském loketském urbáři z roku 1525 je uveden jako držitel Přemilovic Hans ze Steinbachu na Přemilovicích, zařazený mezi tzv. urozenými lidmi z dolní (druhé) části loketského obvodu. V urbáři je rovněž zanesen podrobnější soupis zdejšího manství. Hans Steinbach držel dva celé dvory, dvě poloviny dvorů a dva hostince, tedy dohromady tři a půl dvora se dvěma hostinci a šesti osedlými, z kteréhožto manství byl povinen platit roku 1523 na termín Všech svatých, tj. k 1. prosinci, 2 zlaté.

Někdy na počátku 16. století byla nakonec zdejší tvrz opuštěna. Funkci panského sídla poté převzala nová renesanční tvrz, poprvé připomínaná v roce 1568, která byla vystavěna v areálu poplužního dvora v sousedství. Původní přemilovická tvrz poté postupně chátrala a nakonec zanikla. Podle nákresu stavitele Johanna Michaela Sockha z roku 1715 se stále ještě na bývalém tvrzišti tyčila nápadná zřícenina původní tvrze.

Ve dnech 9. září - 8. října 1937 proběhl na lokalitě tvrziště, nazývaného místními obyvateli „Keltenwell“ (Keltský val), archeologický průzkum pod vedením německého archeologa Viktora Karella, který se snažil řešit ve zdejší oblasti otázku německé kolonizace. Díky pochopení generálního tehdejšího ředitele Sedleckých kaolinových závodů Hanse Meisela byli k průzkumu přiděleni dva pracovníci, s jejichž pomocí Viktor Karell probádal prostor tvrziště.

Během archeologického výzkumu bylo odkryto základové kamenné zdivo bývalé tvrze do výšky asi 1 m. Dle historických souvislostí a četných nálezů Karell soudil, že tvrz musela být založena někdy na přelomu 12. a 13. století, její zánik datoval na přelom 15. a 16. století. Jednotlivé archeologické nálezy však datoval do rozmezí 13. až 15. století. Jednotlivé nálezy zhodnotil a následně publikoval roku 1939 J. Grüss, ovšem bez jejich bližšího časového zařazení.

Obnažené základové zdivo tvrze nebylo po ukončení výzkumu zakonzervováno, ale ani znovu zasypáno. Interiér objektu a terén v jeho bezprostředním okolí byl navíc změněn vytěženou zeminou a sutí. Dne 3. května 1958 byly pozůstatky hradu Hungerberg zapsány na státní seznam kulturních památek České republiky pod rejtř. č. 27689/4-1016. Lokalita, zarostlá dnes neprostupnou vegetací, s odhaleným základovým zdivem bývalé tvrze, podléhajícím postupné destrukci, tak již od dob předválečného výzkumu chátrá. Pozemková parcela č. 313/5 patří ruské firmě Green Forest s r.o. se sídlem v Karlových Varech, vlastnící nedaleký zdevastovaný zámek v Sedleci.

Kruhové tvrziště bývalé gotické vodní tvrze o průměru asi 60 metrů je umístěno částečně v rybníku a ze západu obklopeno močálem. Centrální plošina v podobě 2 metry vysokého, uměle navršeného ostrůvku na zhruba kruhovém půdorysu o horním průměru přibližně 20 metrů a spodním rozměru asi 35 metrů obklopuje vodní příkop široký asi 5 až 8 metrů. Příkop, napájený vodou přilehlého rybníka, je dnes v severní a východní části částečně zanesený. Před příkopem vystupuje z větší části zachovaný, 160 metrů dlouhý kruhový vnější val, široký v koruně 1,5 až 4 metry a vysoký ještě dnes místy až 2 metry nad hladinou.

Na vlastním tvrzišti byla situována jednoduchá obytná věžovitá stavba téměř čtvercového půdorysu o rozměrech přibližně 8 x 9 m, vyzděná z lomového kamene o tloušťce zdiva až 1,7 m. Přízemí objektu zaujala jediná prostora pravidelného čtvercového půdorysu o vnitřních rozměrech asi 5,2 x 5,2 m. Prostora bývala přístupná vstupním otvorem, širokým 0,9 m, v severozápadní stěně po jakémsi předloženém schodišti schodovitého přístavku o rozměrech 4,2 x 1,5 m. V severovýchodní stěně tvrze bývalo prolomeno štěrbinové okénko.

K severovýchodnímu nároží budovy byla přistavěna další menší stavba neznámého účelu o rozměrech půdorysu asi 4,4 x 3,3 m. Patrně se jednalo o zesilující předsunutou obrannou věž. Kamenné zdivo gotické tvrze bylo stavěno na vápennou maltu s výskytem karlovarského vřídlovce.