Protivec - busta Tomáše Garrigua Masaryka

Někdy na přelomu let 1947-1948 se deset místních českých obyvatel, vlastníků společné mlátičky, rozhodlo patrně z iniciativy učitele české školy Václava Maňase zřídit pomník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve vsi Protivec (Protiwitz). Zhotovením pomníku byl pověřen, švagr Karla Urbana z čp. 31, pokrývač a amatérský sochař Václav Koblížek z Karlových Varů. Na organizaci i samotné realizaci pomníku se podílel rovněž Antonín Málek z čp. 37. Odměnou za provedenou práci byla autorům finanční hotovost a naturálie, zejména maso, vejce, máslo, sádlo, případně další věci, získané sbírkou mezi místními občany.

Místní občané Josef Kuřátko z čp. 2 a Jaroslav Viták z čp. 29 přivezli koňským povozem potřebné materiál potřebný k vytvoření vlastního podstavce plánované Masarykovy busty. Spodní blok byl dovezen ze mlýna v Chyších, kde měl být údajně před rokem 1945 postaven nějaký pomník, a střední blok byl dovezen z tehdy již rozvaleného Lukschenského kříže, který stával při cestě od Protiveckého nádraží na Chyše. Kameny byly dopraveny na dvůr usedlosti čp. 2 Josefa Kuřátka, kde začal Václav Koblížek s prací na realizaci pomníku.

Dne 9. května 1948 byl poté ve východní části návsi uprostřed vsi slavnostně položen základní kámen pomníku. Během slavnosti, které se zúčastnilo mnoho zdejších obyvatel, tehdy promluvil okresní školní inspektor F. Brodský a žáci zazpívali pásmo písní. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 14. července 1948 zároveň s vysvěcením nového zvonu kaple sv. Václava. Odhalování pomníku se zúčastnili místní dobrovolní hasiči a hrála při něm hudba. V sousedství pomníku byly tehdy vysazeny dvě lípy. Večer pokračovaly oslavy v místním hostinci u Kubešů.

V roce 1951 byl u pomníku vysazen stříbrný smrk, zakoupený žlutickým městským národním výborem u Čs. státních statků Lubenec za 100,- Kčs. Samotný pomník však nebyl od padesátých let 20. století udržován a postupně chátral. Okolí objektu postupně zarostlo a zcela se rozpadlo dřevěné oplocení, betonové sloupky pak byly počátkem šedesátých let 20. století druhotně využity jako součást oplocení domu čp. 32 J. Nechvátala. V této době si v okolí pomníku hrávaly často místní děti a S. Hanzlíček urazil klackem bustě nos.

Někdy na přelomu let 1964-1965 byla nakonec Masarykova busta za nejasných okolností z podstavce odstraněna. Busta měla být sejmuta na příkaz MNV ve Žluticích a vhozena do rybníka. Podle nepotvrzených informací měl bývalý předseda MNV Václav Janouškovec k odstranění busty přesvědčovat v hospodě Jaroslava Kolihu z čp. 25. Jiná verze hovořila o tom, že jí shodili a zakopali blíže nespecifikovaní „opilí chlapi“, když šli v noci z hospody. V osmdesátých letech 20. století začal po osudu busty pátrat místní občan František Kubeš. Okolí pomníku bylo v té době již zcela zarostlé náletovými křovinami a většina starousedlíků ani v šedesátých letech nezaregistrovala skutečnost, že busta zmizela. Kubeš spolu s otcem několik týdnů kopal v širokém okolí pomníku, i na hrázi rybníka, avšak bezvýsledně.

V březnu roku 1990 začal Kubeš na podnět Ladislava Janouškovce, syna bývalého předsedy MNV, který přišel s logickou myšlenkou, že bustu vážící přes 100 kg by nikdo daleko neodnášel, ale zakopal by jí tam, kam spadla z podstavce, kopat bezprostředně u paty pomníku. Dne 22. března 1990 byla nakonec busta nalezena při severní straně pomníku těsně pod povrchem ve vzdálenosti pouhých 30 cm. Busta byla poté kolečkem odvezena na dvůr usedlosti čp. 1 paní Kostelecké, kde byla následně očištěna a nafocena. Již příští týden přivezl František Švarc lešení a další materiál a spolu se synem a otcem Kubešovými osadili bustu zpět na podstavec. Následně byly provedeny opravy poškozené busty, zejména pak modelace uraženého nosu ze speciálního cementu. V okolí pomníku bylo vybudováno nové oplocení a po stranách podstavce vysazeny dva jalovce.

Slavnostní znovuodhalení obnoveného pomníku Tomáše Garrigua Masaryka proběhlo poté dne 27. října 1990 pod vedením Josefa Sýkory, vedoucího představitele Občanského fóra ve Žluticích a pod patronací rady Městského národního výboru ve Žluticích za účasti cca 30 občanů z Protivce a ze Žlutic. Slavnost zahájil předseda MěNV Ing. Vojtěch Svoboda, který poděkoval rodině Kubešů a Františkovi Švarcovi za nalezení busty a její rekonstrukci. Po státní hymně vystoupila tehdejší žlutická archivářka PhDr. Haubertová, která ve svém projevu vyzdvihla osobu a myšlenky T. G. Masaryka a to i v návaznosti na jeho pokračovatele Havla. Slavnost ukončil Josef Sýkora.

Dne 27. ledna 2002 byl pomník poškozen během silné vichřice, která vyvrátila mohutný kmen asi 150 let starého topolu bílého, jehož větve spadly na pomník a srazily k zemi horní část kamenného podstavce, včetně vlastní busty. Poškozeno bylo rovněž oplocení a zlomena jedna ze dvou původně vysazených lip. Po drobných opravách byla busta znovu za pomoci jeřábu instalována na vrcholu podstavce. Rekonstrukční práce opět vedl František Švarc. Od roku 2002 probíhají u pomníku každoročně oslavy vzniku republiky dne 28. září.

Pískovcová busta na vysokém podstavci. Vrcholová plastika z pískovce v podobě busty, vážící asi 105 kg, představuje prostovlasého prezidenta v obleku a kravatě s pohledem upřeným směrem k divákovi. Základnu busty tvoří nízká hranolová podesta, na přední straně s nápisem: „T. G. MASARYK“.

Busta je osazena na vrcholu vysokého třídílného stupňovaného žulového podstavce. Horní část podstavce tvoří druhotně osazený hranolový podstavec bývalého Lukschenského kříže s jednoduchou profilací, v jehož přední straně je v mělkém rámci vsazena obdélná nápisová deska s českým pozlaceným nápisem „DÁL A VÝŠ A STÁLE VPŘED. A MY ZAS K PAŽI PÁŽ VĚRNI AŽ DO SMRTI ZŮSTANEM VLASTI STRÁŽ!“. Středovou část podstavce tvoří nízký hranolový sokl bez profilace s vysekanou datací „1945“ s výplní zlaté barvy, symbolizující návrat Čechů po skončení druhé světové války do pohraničí. Spodní část pomníku je tvořena jednoduchým hranolovým soklem.

Prostranství pomníku bývalo původně upraveno do podoby květinového záhonu a ohraničeno dřevěným oplocením s betonovými sloupky. Během obnovy v roce 1990 byl pomník ohraničen jednoduchým plaňkovým plůtkem, dnes je prostor vysypán bílým štěrkem a ohraničen nízkými betonovými obrubníky, plůtek byl odstraněn.