Úvod > Architektonické památky > Protivec - Geigerský kříž
Protivec - Geigerský kříž

Železný kříž, nazývaný Geigerský kříž, nechali zřídit v roce 1858 manželé Peter a Anna Kiesswetterovi z usedlosti čp. 4 na přání svého zemřelého syna Petera nad dnes již zaniklou samotou Ziegelhütte při silnici na Chyše asi kilometr východně od vsi Protivec (Protiwitz). Po roce 1945 však přestal být kříž udržován a postupně chátral, někdy během 2. poloviny 20. století byl nakonec vrcholový kříž odlomen a podstavec rozvalen. V roce 2011 byla provedena celková rekonstrukce poničeného kříže.
Objekt: litý železný kříž na žulovém podstavci
Typologie: boží muka a kříže
Kategorie: architektonické památky
Obec: Protivec (Protiwitz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při pravé straně silnice na Chyše asi kilometr východně od vsi
GPS: 50°6'11.099"N, 13°13'41.516"E
Období vzniku: 1858
Architekt: neznámý
Stavebník: Peter a Anna Kiesswetterovi
Období devastace: po roce 1945
Rekonstrukce: 2011
Znovuvysvěcení: listopad 2011
Stav: obnovené
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Kovaný železný kříž od neznámého autora, nazývaný Geigerský kříž (Geiger-Kreuz), nechali zřídit v roce 1858 manželé Peter a Anna Kiesswetterovi z usedlosti čp. 4 zvané Geiger na přání svého zemřelého syna Petera nad dnes již zaniklou samotou Ziegelhütte při pravé straně silnice na Chyše asi kilometr východně od vsi Protivec (Protiwitz). Kolem kříže byly tehdy vysazeny čtyři javory. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kříž udržován a postupně chátral. Podle tradice byl poté kříž nazýván jako IV. křížek. Někdy během druhé poloviny 20. století byl nakonec vrcholový kříž odlomen a podstavec rozvalen.
V roce 2011 provedl státní podniky Lesy ČR ve spolupráci s občanským sdružením Protivecké kříže celkovou rekonstrukci zdevastovaného kříže. Na renovovaném podstavci byl osazen nový litý kříž s plastikou Ukřižovaného Ježíše Krista. Kolem kříže byly vztyčeny nové sloupky oplocení a okolí objektu upraveno. Počátkem listopadu roku 2011 poté během Svatohubertské slavnosti proběhlo slavnostní vysvěcení obnoveného Geigerského kříže, podle nové tradice nazývaného Hubertův kříž. V následujících letech byla u kříže instalována dřevěná odpočívka a informační tabule.
Popis objektu
Železný kříž na pískovcovém podstavci. Původně byl na vrcholu podstavce osazen kovaný železný kříž, dnes je zde vztyčen litý železný kříž bohatě zdobený plastickým květinovým dekorem. Na křížení ramen kříže je situována litinová plastika Ukřižovaného Ježíše Krista. Ve středové nice rozšířené patky kříže je situována reliéfní plastika dvou andílků se sloupky v postranních nikách.
Vrcholový kříž je postaven na vrcholu hranolového pískovcového podstavce, zdobeného volutami, s bohatě profilovanou mohutnou vynesenou horní krycí deskou a profilovanou patkou. Horní krycí deska je na horním okraji po celém obvodu zdobena plastickými listy. V obdélném mělkém vpadlém rámci na přední straně podstavce pod pásem s plastickým listovým dekorem, obíhající celý podstavec, je vysekán německý věnovací nápis s výplní černé barvy: „Zur Ehre Gottes errichtet von Peter und Anna Kieswetter aus Protiwitz Nro. 4 im fromen Wünsche ihres † Sohnes Peter“ (Ke slávě Boží zřízeno Peterem a Annou Kieswetterovými z Protivce čp. 4 na zbožné přání jejich zesnulého syna Petera).
Základnu podstavce tvoří nízký profilovaný hranolový sokl s profilací v horní části. V obdélném mělkém vpadlém rámci s projmutými rohy na přední straně soklu je vyveden plastický letopočet „1858.“ Ve stejných rámcích na boční stěnách soklu jsou umístěny plastické reliéfy šestilistých květů, zadní strana soklu je hladká, bez profilace. Kolem kříže jsou postaveny tři nové bíle natřené hranolové kamenné sloupky s jehlancovitým zakončením, které nahradily rozlámané původní pískovcové sloupky stejné profilace. Z původních sloupků zůstal zachován pouze jeden.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 628
Poche, E. a kol. 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 161
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 58