Protivec (Protiwitz)

První zmínka o vsi Protivec pochází z roku 1226, kdy ji velmož Matěj spolu se vším svým majetkem odkázal ženskému premonstrátskému klášteru v Doksanech. Matěj si tehdy ponechal pouze zdejší statek. V letech 1346-1350 je zde uváděn Diviš z Protivce. Z doby kolem roku 1350 pochází jediná písemná zmínka o zdejší tvrzi, kdy se po ní psali zemani Heřman a Diviš z Protivce, kteří se tehdy obávali blíže nespecifikovaného obléhání tvrze. V roce 1403 je zde připomínán Jan z Chyš a na Protivci, který měl spory Janem Doupovcem z Doupova. Někdy poté byla ves Protivec připojena k chyšskému panství, ke kterému poté patřila až do roku 1848. Zdejší tvrz poté ztratila funkci vojensko-správního sídla a byla patrně již v této době nahrazena hospodářskými objekty. Podle pověsti nechal již ve druhé polovině 15. století tehdejší držitel panství Chyše Burián II. z Gutštejna vystavět naproti poplužnímu dvoru v Mlýncích asi 80 m dlouhý tunel nazývaný Bergloch, kterým protékal bývalý mlýnský náhon (Mühlbach) k mlýnu Lohmühle a dalším mlýnům v Chyších. Vyzděny byly pouze prostor vtoku a výtoku, zbytek byl vysekán do skalního podloží. Během třicetileté války v první polovině 17. století byla ves Protivec postižena stejně jako další vsi regionu postižena vojenskými událostmi. Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se roku 1850 nakonec Protivec stal samostatnou obcí v politickém kraji Žlutice. V polovině 19. století v obci vznikla německá škola. Farou spadla obec ke kostelu Jména Panny Marie v Chyších. Roku 1890 žilo v Protivce celkem 300 obyvatel, z toho pouze 2 Češi. Dne 26. června 1897 byla za účasti ministra železnic, rytíře Guttenberga, místodržitele Království českého, Karla Marii hraběte Coudenhove a zástupce zemského Vojtěcha hraběte ze Schönbornu, slavnostně otevřeno železniční nádraží, ležící asi kilometr jihovýchodně od obce, na trati Rakovník-Žlutice-Bečov s odbočkou do Bochova s plánovaným prodloužením až do Karlových Varů. Roku 1931 vznikla v přístavbě domu čp. 1 první jednotřídní česká škola, která zde působila do roku 1938. V Protivci tehdy žilo celkem 357 obyvatel, z čehož bylo pouze 25 Čechů. První učitelem byl Josef Müller. Při zahájení vyučování dne 7. listopadu 1932 chodilo do české školy pouze 8 žáků, později navštěvovalo školu rovněž několik dětí německé národnosti. Při zahájení školního roku 1937/1938 byly již zcela zřejmé nesrovnalosti mezi německým a českým obyvatelstvem. Spor byl tehdy veden o národnost osoby vyučující náboženství. Tehdejší učitel náboženství, český farář Loub z Libyně u Lubence, byl tehdy nahrazen německým farářem z Močidlece, který však neuměl dobře česky. Několik českých škol v okolí proto žádalo přidělení českého kaplana do Chyší, což se později i stalo, ale situace ve vyučování náboženství se nezměnila. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války byla obec doosidlována Čechy z vnitrozemí. V roce 1945 byla zřízena v usedlosti čp. 1 navrátilce Josefa Kašpara Česká škola. Školní rok 1945/1946 České obecné školy byl zahájen v budově bývalé německé školy s 20 žáky. Učitelem tehdy byl Václav Maňas, který zde působil s výjimkou vojenské prezenční služby až do roku 1952. V roce 1946 stávalo v Protivci celkem 81 domů a usedlostí. Do roku 1992 byla poté zbořena asi třetina původní zástavby obce, dům čp. 8 Rudolfa Seeliga, dům čp. 13 Josefa Kiesswettera, výměnek čp. 15 domu čp. 14 Antona Stengla, dům čp. 18 Edauarda Stengla, dům čp. 19 Franze Kiesswettera, výměnek čp. 20 domu čp. 10 Franze Kiesswettera, dům čp. 21 Heinricha Schafferhanse, dům čp. 22 Antona Kieswettera, dům čp. 26 Franze Kauznera, dům čp. 28 Wenzla Stally, dům čp. 31 Wenzla Leise, jatka čp. 38 hostince Adolfa Schermaula, kovárna čp. 40, nájemní dům Aloise Schafferhanse, dům čp. 41 Franze Schaffernhanse, výměnek čp. 46 domu čp. 18 Eduarda Stengla, dům čp. 52 Dr. Dörrschmidt, hostinec pronajatý E. Stefanidesovi, dům čp. 53 Josefa Schafferhanse, obecní hájovna čp. 55, obecní chudobinec čp. 56, dům čp. 57 Franze Viehmanna, dům čp. 58 Josefa Schafferhanse, výměnek čp. 61 usedlosti čp. 5 Antona Trautsche, výměnek čp. 62 domu čp. 25 Alfonse Spitzky, výměnek čp. 63 domu čp. 24 Franze Otty, prodejna čp. 64 dvora čp. 21 nájemce G. Hackera, dům čp. 65 Franze Kotalíka mladšího, dům čp. 66 Franze Kotalíka staršího, dům čp. 67 Erny Vincenz, dům čp. 38 Josefa Zimmerhackla, dům čp. 71 Wenzla Seeliga, dvojdomek čp. 76/77 W. Seeliga, výměnek čp. 79 Josefa Schafferhanse, požární zbrojnice s obecní váhou. Dne 31. května 1996 byla pro malý zájem cestujících zrušena osobní přeprava na železniční trati Protivec-Bochov. Dnes ve vsi stojí celkem 41 domů, ve kterých trvale žije 68 obyvatel.