Úvod > Architektonické památky > Protivec - smírčí kříž
Protivec - smírčí kříž
Kamenný smírčí kříž neznámého stáří, nazývaný Mlýnský kříž, byl vztyčen spolu se snosem dalších dvou kamenů naproti domu čp. 82 při silnici na Chyše na východním okraji vsi Protivec (Protiwitz). V době kolem roku 1970 tehdy již z větší části zavalený kříž vykopal žlutický farář Janák. Na počátku 21. století byl kříž částečně vyvrácen skauty při bojové hře a následně opětovně upraven. Při úpravách okolí smírčího kříže v srpnu roku 2011 byl vykopán ztracený třetí kámen.
Obec: Protivec (Protiwitz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: naproti domu čp. 82 při pravé straně silnice na Chyše na východním okraji vsi
GPS: 50°6'3.896"N, 13°12'56.162"E
Období vzniku: neznámé
Číslo v centrálním registru: 0009
Materiál: pískovec
Památková ochrana: od 7. listopadu 1994
Č. rejst. ÚSKP: 10947/4-4963
Stav: zachovalé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Kamenný smírčí kříž neznámého stáří, nazývaný Mlýnský kříž, byl vztyčen spolu se snosem dalších dvou kamenů při pravé straně cesty do Chyší na východním okraji vsi Protivec (Protiwitz). Smírčí kříž je opřen o mlýnský kámen, jehož otvor je soustředný s otvorem pod křížením ramen kříže. Za mlýnským kamenem je situován další kámen neznámého původu, jenž měl snad představovat řeznický špalek, podle jiné verze pecen chleba. Podle ústní tradice zde měl proběhnout souboj mlynáře a řeznického tovaryše, kteří byli nakonec zabiti. Někdy jsou rovněž uváděni farář a pekař, kteří se nepohodli u karet. Vyobrazení šavle na kříži tím však není vysvětleno, snad se mohlo jednat o vražednou zbraň.
Prof. Franz Wilhelm ve svém článku v Erzgebirge Zeitung z roku 1906 uvádí, že v bezprostřední blízkosti kříže je umístěn mlýnský kámen a mezi oběma pak hranatý kámen, v jehož horní části je rovněž kulatý otvor. V roce 1912 byl při stavbě silnice z Protivce do Chyší smírčí kříž přemístěn o několik metrů proti rodinnému domu čp. 82. Dreyhausen se již ve svém soupisu z roku 1940 o kamenech za křížem nezmiňuje. Podle svědectví starousedlíka zde měly být tyto kameny instalovány až v poválečných letech, patrně však byly tehdy pouze znovu vztyčeny či jinak sestaveny.
V době kolem roku 1970 tehdy již z větší části zavalený kříž pod úrovní země vykopal žlutický farář Miroslav Janák spolu se zdejším starousedlíkem Antonínem Málkem. Dne 7. listopadu 1994 byl poté smírčí kříž u Protivce zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek pod rejst. č. 10947/4-4963. Na počátku 21. století byl smírčí kříž částečně vyvrácen mladými skauty při bojové hře, když si v otvorech kamenů vytvořili mrtvou schránku. Zpět byl upraven Františkem Kubešem. Z třetího kamene původně instalovaného ve snosu objektů se tehdy zachoval pouze malý zlomek značně poškozeného pískovcového čtyřhranného tesaného kamene, větší část objektu byla ztracena.
Při úpravách okolí smírčího kříže v srpnu roku 2011 byl v bezprostřední blízkosti objektu vykopán členy občanského sdružení Protivecké kříže chybějící část třetího kamene. Značně zvětralý objekt z červeného pískovce byl v minulosti přelomen a opětovně armován. Objekt z červeného pískovce byl následně očištěn a znovu osazen do předpokládané původní polohy za oba stávající kameny. Při instalaci kameny byla na tomto místě nalezena snad jeho třetí část zapuštěná v zemi, které nebyla vzhledem k jejímu vysokému stupni zvětrání ze země vyzdvižena.
Popis objektu
Úzký plochý pískovcový smírčí kříž řeckého tvaru s nízkou hlavou a rozšiřující se nohou a s rovnoběžnou přední i zadní stranou, vysekaný patrně druhotně z použitého mlýnského kamene. Rozměry viditelné části kříže nad terénem dosahují výšky 88 cm, šířky 84 cm a tloušťky 19 cm. Na příčném břevnu na přední straně kříže je naprosto ojediněle vodorovně položená, dnes již málo zřetelná rytina šavle s prohnutou čepelí. Vyobrazení meče, šavle nebo dýky na zdokumentovaných smírčích kamenech bylo totiž vždy ve svislé poloze, vesměs pak hrotem dolů.
Těsně pod křížením ramen je v těžišti kříže vysekán kruhový otvor o průměru 22,5 cm, což je rozměr značně větší, než bývá obvyklý u jiných podobných objektů. Otvorem byly opatřeny například keltské hraniční kameny, které však protínají ramena kříže. Jedním z výkladů k otvorům ve křížích tak je vytvoření schránky pro obětiny. Z velkou pravděpodobností se zde však jedná o původní otvor mlýnského kamene, z kterého byl smírčí kříž patrně vysekán.
Za křížem je umístěn druhotně osazený použitý mlýnský kámen o průměru 88 cm a tloušťce 11 cm se shodným kruhovým otvorem o rozměru 22,5 cm. Oba objekty shodné velikosti jsou instalovány s ohledem na centrování otvorů v kamenech
Za mlýnským kamenem je instalován značně zvětralý podlouhlý objekt neznámého původu, představující snad původně řeznický špalek, či pecen chleba. Objekt z červeného pískovce tvaru poloviny válce o rozměrech 80 cm délky, 23 cm šířky a 13-15 cm tloušťky. Kámen byl v minulosti v polovině šikmo zlomen a opětovně kvalitně armován. V kratší, snad horní straně je situována menší mělká prohlubeň nepravidelného tvaru.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Bělohradský, R.-Belisová, N.-Bořil, P. 2013 : Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska, Liberec, 104
Dreyhausen, W. 1940 : Die Alten Steinkreuze in Böhmen und in Sudentengau, Reichenberg-Leipzig, 114
Kolektiv 1971 : Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 627
Kolektiv 1997 : Kamenné kříže Čech a Moravy, Praha, 166
Kolektiv 2001 : Kamenné kříže Čech a Moravy. Rozšířené vydání, Praha, 204
Maříková, T. 2007 : Evidenční list nemovité památky - Protivec, smírčí kříž. 10947/4-4963, Loket
Pekárek, P. 2010 : Historie zvaná Protivec, 135/136, Sborník společnosti pro výzkum kamenných křížů 2008, Aš, 134/140
Pekárek, P. 2011 : Historie zvaná Protivec, Kapitola 3. sakrální památky, Část 2. smírčí kříže, Protivec, 18/24
Pekárek, P. 2012 : Protivecké kříže. Dodatek ke článku ve Sborníku 2010, s. 135-140 Protivecké kříže, 78/81, Sborník společnosti pro výzkum kamenných křížů 2012, Aš, 67/81
Pekárek, P. 2014 : Mlýnský kámen v Protivci, Sborník společnosti pro výzkum kamenných křížů 2014, Aš, 23/27
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 58
Wieser, S. 1994 : Smírčí kříže na Karlovarsku, 171, Historický sborník Karlovarska II, Karlovy Vary, 150/203
Wilhelm, F. 1906 : Zur Geschichte der alten Steinkreuze, Ruhsteine u. Marterln, 193, Erzgebirgszeitung, XXVII. Jahrgang, 8.Heft, August 1906, Teplice