Úvod > Architektonické památky > Protivec - smírčí kříž
Protivec - smírčí kříž
Kamenný smírčí kříž stával původně patrně u domu čp. 39 u Horního rybníku na návsi uprostřed vsi Protivec (Protiwitz). Někdy na přelomu 19. a 20. století byl přenesen a umístěn u Scherzerova kříže na návrší při levé straně silnice na Chyše východně od vsi nahradil poškozený sloupek oplocení. Během 2. poloviny 20. století byl však litinový kříž rozvalen a postupně zarostl křovinami. V roce 2010 byl smírčího kříže v rámci rekonstrukce Scherzerova kříže vykopán a znovu vztyčen.
Obec: Protivec (Protiwitz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: u Scherzerova kříže na návrší při silnici na Chyše východně od vsi
GPS: 50°6'7.870"N, 13°13'18.487"E
Původní poloha: u domu čp. 39 na východní hrázi tzv. Horního rybníku na návsi uprostřed vsi
Původní GPS: 50°5'58.784"N, 13°12'41.046"E
Období vzniku: neznámé
Číslo v centrálním registru: 1042
Materiál: pískovec
Období devastace: 2. polovina 20. století
Rekonstrukce: 2010
Stav: zdevastované
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Kamenný smírčí kříž neznámého stáří stával původně patrně u domu čp. 39 na východní hrázi návesního rybníku, nazývaného Horní rybník (Oberteich), v sousedství obecní kaple sv. Václava na návsi uprostřed vsi Protivec (Protiwitz). V této poloze je do císařského otisku mapy stabilního katastru vsi z roku 1841 tužkou zakreslen symbol kříže. Někdy na konci 19. či na počátku 20. století byl smírčí kříž patrně přenesen a umístěn u Scherzerova kříže na návrší při levé straně silnice na Chyše východně od vsi. Smírčí kříž zde nahradil poškozený zadní kamenný sloupek oplocení kolem litinového kříže, který byl tehdy přelomen. Oplocení mezi čtyřmi kamennými sloupky však bylo po rozlomení původního sloupku zrušeno a do instalovaného smírčího kříže tak nemusel být vysekán otvor pro jeho uchycení.
V této poloze jej prvně zachytil v roce 1906 prof. Franz Wilhelm, který na základě sdělení chyšského rodáka, zemského soudního rady Brehma z Litoměřic, uvedl v Erzgebirzge Zeitung, že v blízkosti novějšího kříže východně o tzv. Mlýnského smírčího kříže, stojí z cesty přes podstavec špatně viditelný, 78 cm vysoký a dosti masivní, poškozený starý kamenný kříž s vysekaným symbolem kříže. Je tedy pravděpodobné, že již zde byl smírčí kříž druhotně osazen „vzhůru nohama“, aby se více přibližoval podobě ostatních kamenných sloupků, spodní část se zbytky ramen zapuštěna do země a do jeho vztyčené patky dodatečně vysekán křížek.
V roce 1940 uvedl Dr. Walter von Dreyhausen ve svém soupisu s odvoláním na článek Franze Wilhelma, že se silně poškozený smírčí kříž se znamením kříže nachází v blízkosti novějšího kříže u domu čp. 210, resp. v další nespecifikované publikaci čp. 110. V obou případech se však jedná o zřejmý omyl, neboť v Protivci nikdy nebylo tolik domů a jejich číslování vždy končilo maximálně do čísla 81. Dreyhausen patrně ani na místě nikdy osobně nebyl.
V roce 1945 zaznamenal torzo smírčího silně poškozeného smírčího kříže bez ramen o rozměrech 65 x 24 cm s vyrytým znamení kříže na hlavě na svých kresbách malíř Karel Šrámek spolu s částí profilovaného podstavce Scherzerova kříže. Podle svědectví starousedlíků měly stát kamenné sloupky kolem Scherzerova kříže ještě v roce 1952. Oba přední sloupky musely být následně odstraněny při rozšiřování silnice, resp. silničního příkopu, jež je v bezprostřední blízkosti Scherzerova kříže. Někdy během druhé poloviny 20. století byl Scherzerův kříž spolu s kamennými sloupky včetně smírčího kříže rozvaleny, zarostly křovinami a postupně upadly v zapomnění.
V roce 2010 přikročilo občanské sdružení Protivecké kříže k hledání ztraceného smírčího kříže. Dle záznamů o kříži v literatuře a hlavně podle kreseb Karla Šrámka byl kříž lokalizován u některého z bývalých železných křížů při cestě na Chyše východně od obce. Zobrazený reliéf podstavce kříže, za kterým smírčí kříž stával na Šrámkových kresbách, však neodpovídal žádnému dosud alespoň částečně dochovanému objektu, rozvráceným Seeligovu a Geigerskému kříži, a ani zbytky kamenných sloupků jejich oplocení, zcela jistě neodpovídaly popisu ztraceného kříže. V úvahu však mohl přicházet rovněž zaniklý Kubův kříž, který byl zničen při rozšiřování silnice ze Žlutic na Chyše.
Nakonec tedy bylo přistoupeno k odstranění náletových křovin a stromů v místech rozvalených zbytků Lugschenského a Scherzerova kříže, které se již z větší části nacházely pod úrovní terénu. V květnu roku 2010 bylo započato s výkopovými pracemi u Scherzerova kříže. Hned se potvrdila shoda reliéfu patky a profilování kamenného podstavce bývalého kříže s kresbou Karla Šrámka. Za pomocí železných sond bylo poté ve vzdálenosti 1,5 m od základu křížku, cca v hloubce 30 cm vykopán ztracený smírčí kříž. Při výkopu jámy pro instalaci kříže bylo v hloubce asi metr pod terénem, na místě přesně odpovídající kresbě Karla Šrámka, nalezeno torzo původního zlomeného sloupku z ohrazení kolem kříže. Do znovuosazení byl vykopaný smírčí kříž dočasně přenesen, aby nedošlo k jeho poškození či zcizení.
Dne 23. října 2010 byl smírčí kříž při příležitosti slavnostního vysvěcení obnoveného Scherzerova kříže znovuosazen členy občanského sdružení Protivecké kříže a Společnosti pro výzkum kamenných křížů za účasti široké veřejnosti včetně členů Muzejního spolku Žluticka, starosty Města Žlutice i místních občanů. Smírčí kříž byl instalován na poslední známé stanoviště, avšak v obvyklé poloze, tak aby odpovídal svému původnímu určení.
Popis objektu
Silně poškozený kamenný smírčí kříž latinského tvaru o rozměrech 105 cm výšky, 30 cm šířky a 25 cm tloušťky vysekaný z pískovce. Délka dochovaného ramene kříže je pouhých 10 cm. Druhé rameno kříže bylo v minulosti odlomeno. Šířka nohy a hlavy kříže se pohybuje klem 20 cm. Na noze kříže je umístěn druhotně vysekaný symbol kříže o rozměrech 20 x 10 cm.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Dreyhausen, W. 1940 : Die Alten Steinkreuze in Böhmen und in Sudentengau, Reichenberg-Leipzig, 114
Kolektiv 1997 : Kamenné kříže Čech a Moravy, Praha, 167
Kolektiv 2001 : Kamenné kříže Čech a Moravy. Rozšířené vydání, Praha, 204
Pekárek, P. 2010 : Historie zvaná Protivec, 137/140, Sborník společnosti pro výzkum kamenných křížů 2008, Aš, 134/140
Pekárek, P. 2011 : Historie zvaná Protivec, Kapitola 3. sakrální památky, Část 2. smírčí kříže, Protivec, 25/37
Pekárek, P. 2012 : Protivecké kříže. Dodatek ke článku ve Sborníku 2010, s. 135-140 Protivecké kříže, 70/78, Sborník společnosti pro výzkum kamenných křížů 2012, Aš, 67/81
Wieser, S. 1994 : Smírčí kříže na Karlovarsku, 192, Historický sborník Karlovarska II, Karlovy Vary, 150/203
Wilhelm, F. 1906 : Zur Geschichte der alten Steinkreuze, Ruhsteine u. Marterln, 193, Erzgebirgszeitung, XXVII. Jahrgang, 8.Heft, August 1906, Teplice