Úvod > Architektonické památky > Pšov - Hartlův kříž
Pšov - Hartlův kříž
Vysoký kovaný železný kříž, nazývaný Hartlův kříž, byl vztyčen patrně již v 1. polovině 18. století ve svahu nad rozcestím při silnici na Kobylé na severovýchodním okraji obce Pšov (Schaub). Po roce 1945 však přestal být kříž udržována a postupně chátral. Někdy během 2. poloviny 20. století byla z kříže sejmuta plastika ukřižovaného Ježíše Krista.
Objekt: kovaný železný kříž na podstavci
Typologie: boží muka a kříže
Kategorie: architektonické památky
Obec: Pšov (Schaub)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při levé straně silnice na Kobylé na severovýchodním okraji obce
GPS: 50°3'11.314"N, 13°10'22.578"E
Období vzniku: 1. polovina 18. století
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Stav: zchátralé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Vysoký kovaný železný kříž od neznámého autora, nazývaný Hartlův kříž (Hartl-Kreuz), byl vztyčen patrně již v první polovině 18. století ve svahu nad rozcestím při levé straně silnice na Kobylé na severovýchodním okraji obce Pšov (Schaub). Kříž je v této poloze poprvé zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768. V době před rokem 1945 o kříž pečovala rodina Leopolda Böhma z usedlosti čp. 33 zvané „U Hartlů“ (bei Hartl).
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být kříž udržována a postupně chátral. Někdy během druhé poloviny 20. století byla z kříže následně sejmuta plastika ukřižovaného Ježíše Krista.
Popis objektu
Kovaný železný kříž na podstavci. Vysoký jednoduchý kovaný železný vrcholový kříž latinského tvaru nesl původně na křížení ramen patrně litinovou figurální plastiku Ukřižovaného Ježíše Krista. Nad plastikou bývala zavěšena stylizovaná tabulka s nápisem „INRI“ (zkratka latinských slov Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, česky Ježíš Nazaretský, král židovský). Vrcholový kříž je osazen na vrcholu pískovcového hranolového podstavce s mohutnou horní profilovanou krycí deskou a profilovanou patkou. Tělo podstavce je zdobenou vysekanými horizontálními vpadlými pásy.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 657
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 91