Pšov - kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

V době před první světovou válkou udělil arcibiskupský ordinariát faráři z Kobylé povolení sloužit v malé obecní kapli na návsi uprostřed obce Pšov (Schaub) o víkendech mše. Podmínkou bylo, aby pro účastníky mše byla k dispozici samostatná prostora. Před původní barokní obecní kapli před zájezdním hostincem „Zum Kaiser von Österreich“ (U císaře rakouského) čp. 37 na návsi v Pšově tak byl vybudován provizorní prkenný přístavek. Následně bylo rozhodnuto o výstavbě novostavby větší kaple, která by pojala všechny věřící.

Ve Výboru pro stavbu kostela (Kirchenbaukomitee) zasedli Josef Jubl, Anton Lührl, Franz Sobeck, Josef Hiessl a Leopold Brath. Dary a dotace na stavbu kaple vynesly celkem 8.250 korun. Spolek sv. Bonifáce věnoval 1.000 korun a nový hlavní oltář. V roce 1913 proběhla demolice bývalé sýpky čp. 36 v jihozápadní části návsi uprostřed obce, kterou prodal spolu s pozemkem Ferdinand Löwy za 2.400 rakouských korun žlutickému staviteli Röderovi. Röder věnoval následně pozemek Výboru pro stavbu kostela (Kirchenbaukomitee).

V letech 1914-1915 nechala následně obec Pšov vystavět žlutickým stavitelem Röderem na místě zbořené sýpky novou obecní kapli Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Základní kámen objektu byl položen dne 25. března 1914 a dne 13. června 1915 poté proběhlo slavnostní vysvěcení dokončené kaple. Farou spadala kaple ke kostelu Povýšení sv. Kříže v Kobylé.

V roce 1918 byly zrekvírovány zvony kaple na válečné účely. Již v roce 1918 však věnoval Anton Gössl do kaple ocelový zvon a roku 1926 byly poté pořízeny nové zvony, které byly dne 8. listopadu 1926 slavnostně vysvěceny. Nevyužívaná původní obecní kaple byla v letech 1924-1925 přestavěna stavebním mistrem Leopoldem Kiesswetterem ze Žlutic na pseudoklasicistní památník obětem 1. světové války. Počátkem 21. století prošla kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova celkovou rekonstrukcí.

Větší jednolodní novodobá kaple na obdélném půdorysu, krytá polovalbovou eternitovou střechou, s připojeným odsazeným obdélným presbytářem s rovným závěrem, krytým valbovou eternitovou střechou. Před hlavním jižním průčelím stojí představěná hranolová věž, završená oplechovanou šestibokou jehlancovou střechou. V průčelí věže je umístěn obdélný, polokruhově zakončený portál vchodu. V ose nad ním je umístěno oválné okno a trojúhelníkový štít v podobě profilované římsy. Nad vchodem je v omítce vyvedena datace výstavby objektu „1914“. Přízemí věže je osvětleno dvojicí polokruhových oken v bočních stěnách. Patro věže, oddělené mohutnou profilovanou římsou, je prolomeno kruhovými okny, druhé pak okny obdélnými. Pod střechou obíhá věž profilovaná korunní římsa, prolomená ve středu stran věžními hodinami. Stěny věže jsou členěny lizénovými rámci.

Hlavní vstupní jižní průčelí kaple je završeno trojúhelníkovým štítem, ohraničeným mohutnými profilovanými římsami. Po pravé straně věže je umístěn úzký obdélný, polokruhově zakončený portál vchodu na kruchtu s předsazeným zděným schodištěm s deseti stupni. Podélné stěny lodi kaple jsou prolomeny po třech obdélných, polokruhově zakončených oknech. Boční stěny presbytáře jsou prolomeny po jednom stejném obdélném, polokruhovém okně. V závěrové stěně presbytáře je umístěno kruhové okénko. Vnější stěny kaple jsou členěny lizénovými rámci.

Vnitřní prostor lodi kaple je plochostropý, krytý stropem s fabionovou římsou, odděleným malovaným pásem s motivem girland. Velký polokruhový triumfální oblouk odděluje plochostropý prostor presbytáře. Při jižní straně lodi kaple je umístěna varhanová kruchta, vynesená dvojicí štíhlých sloupů, s dřevěným parapetem s polokruhovými tvary.

Vnitřní pseudogotické vybavení interiéru pochází z doby výstavby kaple. Při závěrové stěně presbytáře je umístěn dřevěný hlavní oltář Nejsvětějšího Srdce Ježíšova s pseudogotickým portálovým nástavcem, završeným sochou Srdce Ježíše Krista. Po stranách tabernáklu jsou osazeny malované dřevěné desky s motivy jednobarevných květin, které nesou latinské nápisy s částmi mešního zpěvu, sanctusu: „Sanctus, Sanctus, Sanctus“ (Svatý, svatý, svatý) a „Dominus Deus Sabaoth“ (Pán Bůh zástupů). Nad postranními vyřezávanými pseudogotickými věžičkami jsou zavěšeny sošky andělů se stuhami s latinskými nápisy: „Cor Jesu Sanctissimo“ (Nejsvětější Srdce Ježíšovo) a „miserere nobis“ (smiluj se nad námi).

Ve výklenku při levé straně triumfálního oblouku je postaven pseudogotický portálový postranní oltář Panny Marie. Ve středové nice v podobě grotty je postavena soška Panny Marie (Madona). Tabernákl je zdoben reliéfem beránka Božího a knihy sedmi pečetí. Ve výklenku při pravé straně triumfálního oblouku je postaven pseudogotický rámový postranní oltář Nejsvětější Trojice.  V rámu, zdobeném pseudogotickými vyřezávanými věžičkami, je umístěno barevné vyobrazení Nejsvětější Trojice.

Na levé evangelické straně triumfálního oblouku je zavěšena jednoduchá dřevěná polygonální kazatelna. Koš kazatelny je členěn poli s pseudogotickým dekorem. V předním poli jsou umístěny symboly písmen alfa a omega. U pilíře triumfálního oblouku je postavena jednoduchá kazatelna. Na stěnách lodi kaple jsou zavěšeny obrazy křížové cesty v pseudogotických rámech s německými nápisy. Zvláštností je zdejší vyobrazení Utrpení Ježíše Krista.